2017
Magnetorecepce hmyzu funguje i při červeném světle
PECKA, Tomáš; Radek NETUŠIL; Pavel SLABÝ; Kateřina TOMANOVÁ; Martin VÁCHA et al.Základní údaje
Originální název
Magnetorecepce hmyzu funguje i při červeném světle
Název anglicky
Magnetoreception in insects operates under red light
Autoři
PECKA, Tomáš; Radek NETUŠIL; Pavel SLABÝ; Kateřina TOMANOVÁ a Martin VÁCHA
Vydání
Zoologické dny 2017, 2017
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30105 Physiology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14310/17:00094335
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
magnetorecepce hmyz ruměnice světlo podmiňování
Klíčová slova anglicky
magnetoreception insect pyrrhocoris light conditioning
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 25. 2. 2017 19:22, doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D.
V originále
Řada živočichů se dokáže orientovat pomocí magnetického pole Země (MPZ). O mechanismu magnetorecepce, schopnosti vnímat MPZ, však dosud existují pouze ne zcela prokázané teorie. Může být na světle nezávislá (magnetitová teorie) nebo na světle závislá (teorie radikálových párů - RP). U teorie RP hrají klíčovou roli chemické reakce, které jsou ovlivnitelné MPZ. Radikálový pár tvoří molekuly, které si po excitaci světlem předají elektron a stanou se tak citlivé k MPZ. Pro další reaktivitu RP je důležitá přítomnost a směr MPZ. Nejvhodnější molekulou zodpovědnou za RP magnetorecepci je kryptochrom (Cry) tvořící RP se svým kofaktorem flavin adenin dinukleotidem (FAD). Cry jsou pigmenty příbuzné fotolyázám absorbující světlo z modré oblasti spektra (od UV po modrozelenou – 505nm). V souhlase s tím řada autorů prokázala, že magnetorecepce přes Cry funguje pouze za krátkovlnného světla. Pokud by ovšem byla funkční i při vyšších vlnových délkách, pak by to ukazovalo na dosud neznámý mechanismus fotoredukce, případně zapojení jiných pigmentů pro tvorbu radikálových párů. Naše předběžné výsledky podmiňovacích experimentů sledujících pohybovou aktivitu na švábech Blatella germanica a plošticích Pyrhocorris apterus, ukazují, že magnetorecepce funguje i při vlnových délkách 595 nm (oranžová) a 635 nm (červená). Výsledky naší laboratoře by mohly přispět k pochopení dosud ne zcela známé úlohy Cry v magnetickém recepčním mechanismu. Podpořeno grantem NAZV QJ1610248, SV MUNI/A/0988/2016
Anglicky
Řada živočichů se dokáže orientovat pomocí magnetického pole Země (MPZ). O mechanismu magnetorecepce, schopnosti vnímat MPZ, však dosud existují pouze ne zcela prokázané teorie. Může být na světle nezávislá (magnetitová teorie) nebo na světle závislá (teorie radikálových párů - RP). U teorie RP hrají klíčovou roli chemické reakce, které jsou ovlivnitelné MPZ. Radikálový pár tvoří molekuly, které si po excitaci světlem předají elektron a stanou se tak citlivé k MPZ. Pro další reaktivitu RP je důležitá přítomnost a směr MPZ. Nejvhodnější molekulou zodpovědnou za RP magnetorecepci je kryptochrom (Cry) tvořící RP se svým kofaktorem flavin adenin dinukleotidem (FAD). Cry jsou pigmenty příbuzné fotolyázám absorbující světlo z modré oblasti spektra (od UV po modrozelenou – 505nm). V souhlase s tím řada autorů prokázala, že magnetorecepce přes Cry funguje pouze za krátkovlnného světla. Pokud by ovšem byla funkční i při vyšších vlnových délkách, pak by to ukazovalo na dosud neznámý mechanismus fotoredukce, případně zapojení jiných pigmentů pro tvorbu radikálových párů. Naše předběžné výsledky podmiňovacích experimentů sledujících pohybovou aktivitu na švábech Blatella germanica a plošticích Pyrhocorris apterus, ukazují, že magnetorecepce funguje i při vlnových délkách 595 nm (oranžová) a 635 nm (červená). Výsledky naší laboratoře by mohly přispět k pochopení dosud ne zcela známé úlohy Cry v magnetickém recepčním mechanismu. Podpořeno grantem NAZV QJ1610248, SV MUNI/A/0988/2016
Návaznosti
| QJ1610248, projekt VaV |
|