Magnetorecepce hmyzu funguje i při červeném světle

PECKA, Tomáš, Radek NETUŠIL, Pavel SLABÝ, Kateřina TOMANOVÁ a Martin VÁCHA. Magnetorecepce hmyzu funguje i při červeném světle. In Zoologické dny 2017. 2017.

Základní údaje

• Originální název: Magnetorecepce hmyzu funguje i při červeném světle
• Název anglicky: Magnetoreception in insects operates under red light
• Autoři: PECKA, Tomáš (203 Česká republika, domácí), Radek NETUŠIL (203 Česká republika, domácí), Pavel SLABÝ (203 Česká republika, domácí), Kateřina TOMANOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Martin VÁCHA (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Zoologické dny 2017, 2017.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30105 Physiology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/17:00094335
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Klíčová slova česky: magnetorecepce hmyz ruměnice světlo podmiňování
• Klíčová slova anglicky: magnetoreception insect pyrrhocoris light conditioning
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Řada živočichů se dokáže orientovat pomocí magnetického pole Země (MPZ). O mechanismu magnetorecepce, schopnosti vnímat MPZ, však dosud existují pouze ne zcela prokázané teorie. Může být na světle nezávislá (magnetitová teorie) nebo na světle závislá (teorie radikálových párů - RP). U teorie RP hrají klíčovou roli chemické reakce, které jsou ovlivnitelné MPZ. Radikálový pár tvoří molekuly, které si po excitaci světlem předají elektron a stanou se tak citlivé k MPZ. Pro další reaktivitu RP je důležitá přítomnost a směr MPZ. Nejvhodnější molekulou zodpovědnou za RP magnetorecepci je kryptochrom (Cry) tvořící RP se svým kofaktorem flavin adenin dinukleotidem (FAD). Cry jsou pigmenty příbuzné fotolyázám absorbující světlo z modré oblasti spektra (od UV po modrozelenou – 505nm). V souhlase s tím řada autorů prokázala, že magnetorecepce přes Cry funguje pouze za krátkovlnného světla. Pokud by ovšem byla funkční i při vyšších vlnových délkách, pak by to ukazovalo na dosud neznámý mechanismus fotoredukce, případně zapojení jiných pigmentů pro tvorbu radikálových párů. Naše předběžné výsledky podmiňovacích experimentů sledujících pohybovou aktivitu na švábech Blatella germanica a plošticích Pyrhocorris apterus, ukazují, že magnetorecepce funguje i při vlnových délkách 595 nm (oranžová) a 635 nm (červená). Výsledky naší laboratoře by mohly přispět k pochopení dosud ne zcela známé úlohy Cry v magnetickém recepčním mechanismu. Podpořeno grantem NAZV QJ1610248, SV MUNI/A/0988/2016

Anotace anglicky

Řada živočichů se dokáže orientovat pomocí magnetického pole Země (MPZ). O mechanismu magnetorecepce, schopnosti vnímat MPZ, však dosud existují pouze ne zcela prokázané teorie. Může být na světle nezávislá (magnetitová teorie) nebo na světle závislá (teorie radikálových párů - RP). U teorie RP hrají klíčovou roli chemické reakce, které jsou ovlivnitelné MPZ. Radikálový pár tvoří molekuly, které si po excitaci světlem předají elektron a stanou se tak citlivé k MPZ. Pro další reaktivitu RP je důležitá přítomnost a směr MPZ. Nejvhodnější molekulou zodpovědnou za RP magnetorecepci je kryptochrom (Cry) tvořící RP se svým kofaktorem flavin adenin dinukleotidem (FAD). Cry jsou pigmenty příbuzné fotolyázám absorbující světlo z modré oblasti spektra (od UV po modrozelenou – 505nm). V souhlase s tím řada autorů prokázala, že magnetorecepce přes Cry funguje pouze za krátkovlnného světla. Pokud by ovšem byla funkční i při vyšších vlnových délkách, pak by to ukazovalo na dosud neznámý mechanismus fotoredukce, případně zapojení jiných pigmentů pro tvorbu radikálových párů. Naše předběžné výsledky podmiňovacích experimentů sledujících pohybovou aktivitu na švábech Blatella germanica a plošticích Pyrhocorris apterus, ukazují, že magnetorecepce funguje i při vlnových délkách 595 nm (oranžová) a 635 nm (červená). Výsledky naší laboratoře by mohly přispět k pochopení dosud ne zcela známé úlohy Cry v magnetickém recepčním mechanismu. Podpořeno grantem NAZV QJ1610248, SV MUNI/A/0988/2016

Návaznosti

• QJ1610248, projekt VaV: Název: Dlouhověkost včel a její úloha v udržitelném chovu (Akronym: Dlouhověkost)

Investor: Ministerstvo zemědělství ČR, Dlouhověkost včel a její úloha v udržitelném chovu