Environmentální dopady pěstování bavlny v Uzbekistánu

NOVOTNÝ, Gustav. Environmentální dopady pěstování bavlny v Uzbekistánu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2017, s. 6-7. Geografické rozhledy. ISSN 1210-3004.

Základní údaje

• Originální název: Environmentální dopady pěstování bavlny v Uzbekistánu
• Název česky: Environmentální dopady pěstování bavlny v Uzbekistánu
• Název anglicky: Environmental impacts of the cotton growing in Uzbekistan
• Autoři: NOVOTNÝ, Gustav (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Praha, od s. 6-7, 2 s. Geografické rozhledy, 2017.
• Nakladatel: Nakladatelství České geografické společnosti

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Popularizační texty a aktivity
• Obor: 10511 Environmental sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/17:00096478
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISSN: 1210-3004
• Klíčová slova česky: bavlna; Uzbekistán; environmentální dopady; Aralské jezero
• Klíčová slova anglicky: cotton; Uzbekistan; environmental impacts; Aral Sea

Anotace

Příspěvek se zaměřuje na environmentální dopady intenzivní produkce bavlny v Uzbekistánu, který je tradičně největším producentem bavlny v regionu Střední Asie a zároveň patří k nejvýznamnějším producentům i vývozcům na světě. Po krátkém přiblížení rozvoje bavlnářství především v sovětské éře se analýza věnuje nejvýraznějším dopadům na životní prostředí: vysychání vodních zdrojů, včetně takzvaného Aralského jezera, chemizaci a zasolení půdy i dalším negativním důsledkům intenzivního závlahového zemědělství.

Anotace anglicky

The Environmental Impacts of Growing Cotton in Uzbekistan. This paper focuses on the environmental impact of intensive cotton production in Uzbekistan, which traditionally ranks as the leading cotton producer in Central Asia region and among the world’s largest producers and exporters. Following a brief outline of the development of the cotton growing industry during the Soviet era, the analysis highlights the most devastating environmental impacts: the depletion of water sources – particularly the Aral Sea – the introduction of chemicals and salt to the soil along with other consequences of irrigation.