a 2017

Vysychavé toky – mnoho stran různých mincí

PAŘIL, Petr

Základní údaje

Originální název

Vysychavé toky – mnoho stran různých mincí

Název anglicky

Intermittent streams from the different points of view

Autoři

PAŘIL, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Sborník příspěvků konference Říční krajina, Praha 27.-28.4.2017, 2017

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14310/17:00096550

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

Klíčová slova česky

vysychavé toky; bioindikace; mapy rizika vysychání; hydrologické modely

Klíčová slova anglicky

intermittent streams; bioindication; risk maps of drying; hydrological models
Změněno: 4. 5. 2017 22:04, doc. RNDr. Petr Pařil, Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Zintenzivňující se projevy klimatické změny s sebou přináší stále častěji i do ČR fenomén vysychání toků. Přestože byly vysychající toky (tj. ty kde došlo k přerušení povrchové kontinuity toku) dlouho na okraji zájmu hydrobiologů i hydrologů, dochází v poslední době ke zintenzivnění jejich výzkumu (např. projekt BIOSUCHO 2012-15, www.sucho.eu). Tento projekt vyvinul 2 základní nástroje sloužící k posouzení ohrožení daného povodí z hlediska vysychání. Prvním z nich je Mapa rizika vysychání drobných vodních toků (Zahrádková a kol. 2015), která pro povodí 4. řádu hodnotí tři stupně rizika vyschnutí na základě kombinace několika faktorů a je dostupná na výše uvedených stránkách ve formě GIS aplikace. Druhým výstupem je pak Metodika retrospektivní bioindikace epizod vyschnutí toků na základě analýzy makrozoobentosu (Pařil a kol. 2015), která umožňuje zpětně vyhodnotit zda byl tok v poslední vegetační sezóně postižen vysycháním. Oba tyto nástroje lze v kombinaci použít nejen pro kvalifikované zhodnocení aktuálních dopadů vysychání, ale i při tvorbě plánů povodí, procesů EIA, v územně plánovací dokumentaci nebo pro hodnocení úspěšnosti opatření směřujících k omezení dopadů změny klimatu. Metodika bioindikace i Mapy rizika vysychání tak představují alternativní biologické nástroje ke klasickým hydrologickým přístupům. Ty totiž mají na těchto tocích pouze omezené možnosti modelování (proto i nižší spolehlivost predikce vyschnutí v průměru okolo 50%) a navíc není síť kontinuálně měřících hydrologických stanic v ČR dostatečně hustá na to, aby pokrývala celou škálu vysychavých toků. Jejich vyschnutí proto může být relativně spolehlivě indikováno hydrobiologickými metodami, jejichž spolehlivost dosahuje u testovaných souborů 80% a oproti instalaci klasických hydrologických stanic představují i ekonomicky výhodnější variantu.

Anglicky

Presentation shows practical use of bioindication method for stream intermittence and risky map of drying. Efficiency for retrospective indication of dry episodes of these tools was compared with accuracy of hydrological models derived from permanent gauging stations.