2016
Making Sense of Human Rights Commitments: A Study of Two Emerging European Democracies
SMEKAL, Hubert, Katarína ŠIPULOVÁ, Ivo POSPÍŠIL, Jozef JANOVSKÝ, Petr KILIAN et. al.Základní údaje
Originální název
Making Sense of Human Rights Commitments: A Study of Two Emerging European Democracies
Název česky
Porozumění mezinárodním lidskoprávním závazkům: Studie dvou nových evropských demokracií
Autoři
Vydání
1. vyd. Brno, 312 s. Spisy Právnické fakulty MU (řada teoretická), edition Scientia, sv. 578, 2016
Nakladatel
Masarykova univerzita
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
50500 5.5 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
ISBN
978-80-210-8435-3
Klíčová slova česky
Lidská práva; Česká republika; Slovensko; mezinárodní smlouvy; demokracie; ratifikac
Klíčová slova anglicky
Human rights; Czech Republic; Slovakia; international treaties; democracy; ratifications
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 18. 5. 2017 14:49, Mgr. Radka Vyskočilová
V originále
What motivates states to commit to international human rights treaties remains a contested question in political and legal science. Many tentative explanations for the observed variation in ratification patterns have been proposed. Some are based on the content of the treaties (the substance of the protected rights and the control mechanisms), others are tied to external factors (having originated either from pressure of the international community or within the domestic political system). In any case, empirical evidence supporting the proposed hypotheses remains rather scarce and overall knowledge about the reasons for signing and ratifying treaties is inconclusive. We aim to contribute to the scholarly discussion by providing a new and thorough examination of the commitment practices in two post-communist countries, the Czech Republic and Slovakia, and also in their common predecessors, the undemocratic illiberal Czechoslovakia and then the transitioning Czechoslovak Federation. While both new countries have experienced very similar international development that is propelled by the same international incentives and constraints, their internal political experience differs significantly. It is those differences which make these countries promising and productive ‘laboratories’ for investigation.
Česky
Otázka, proč státy přistupují k mezinárodním smlouvám o lidských právech, zůstává předmětem diskuze v politické i právní vědě. Ve snaze nalézt odpověď na tento výzkumný problém bylo předloženo mnoho různých hypotéz, z nichž některé vycházejí z obsahu uzavíraných smluv (z povahy chráněného práva nebo ze síly kontrolního mechanismu), zatímco jiné se zaměřují na vnější faktory (přistoupení ke smlouvě je vysvětlováno tlakem mezinárodního společenství či domácí politické scény). Empirické důkazy k podpoře těchto teorií jsou však mnohdy ne zcela přesvědčivé, a důvody, proč státy podepisují a ratifikují mezinárodní úmluvy o lidských právech, tak zůstávají nejasné. Naším cílem je přispět do této vědecké diskuze novým detailním zkoumáním praxe přistupování k mezinárodním lidskoprávním úmluvám na případu dvou postkomunistických států – České republiky a Slovenska –, jakož i jejich společných předchůdců: nedemokratického Československa a transformací procházející Československé federativní republiky. Ačkoli si Česká republika a Slovensko prošly velmi podobným mezinárodním vývojem, utvářeným takřka totožnými stimuly i překážkami, vývoj vnitrostátní se po rozpadu federace v obou zemích značně lišil, což pro zkoumání slibuje plodnou „laboratoř“.
Návaznosti
| GA13-27956S, projekt VaV |
|