Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1382433, author = {Peška, Vratislav}, address = {Praha}, article_number = {2}, booktitle = {Živa}, keywords = {Molecular biology; virology; immunology; physiology and genetics}, language = {cze}, location = {Praha}, pages = {53-57}, publisher = {Nakladatelství Academia}, title = {Výlet na konec genomu 1. Jak se kopírují telomery}, url = {http://ziva.avcr.cz/2017-2/vylet-na-konec-genomu-1-jak-se-kopiruji-telomery.html}, volume = {2017}, year = {2017} }
TY - JOUR ID - 1382433 AU - Peška, Vratislav PY - 2017 TI - Výlet na konec genomu 1. Jak se kopírují telomery VL - neuveden IS - 2 PB - Nakladatelství Academia CY - Praha KW - Molecular biology KW - virology KW - immunology KW - physiology and genetics UR - http://ziva.avcr.cz/2017-2/vylet-na-konec-genomu-1-jak-se-kopiruji-telomery.html L2 - http://ziva.avcr.cz/2017-2/vylet-na-konec-genomu-1-jak-se-kopiruji-telomery.html N2 - Rostlinné, živočišné, bakteriální i virové genomy lze třídit podle různých hledisek – např. podle typu molekuly, z níž se skládají, rozdělujeme genomy na tvořené DNA nebo RNA; podle složitosti odlišujeme genomy jednoduché a komplexní; podle typu uspořádání genomových molekul mluvíme o genomech cirkulárních a lineárních. Cirkulární genomy jsou tvořeny DNA či RNA, která se podobá kružnici. Nejjednodušším způsobem, jak se cirkulární genom kopíruje, je kopírování z určitého místa počátku, podél celého řetězce dokola, přičemž první a poslední zkopírovaný nukleotid se kovalentně spojí a tím se úspěšně a kompletně uzavře nově vzniklá kružnice. Cirkulární genomy, v porovnání s lineárními, patří spíše mezi malé a méně složité. Není výjimkou, že celý bakteriální či virový cirkulární genom může být tvořen jedinou molekulou. U lineárních genomů sledujeme v tomto směru nárůst složitosti. Kompletní lineární genom rostlin a živočichů bývá nejčastěji tvořen mnoha různými molekulami – chromozomy (počet chromozomů 2n řádově v jednotkách a desítkách, ale výjimečně i tisících chromozomů). Oproti cirkulárním genomům musely lineární genomy vyřešit dva základní problémy své existence. Jak konce svých lineárních molekul úspěšně celé kopírovat, aby se nezkracovaly a jak je uchovat před nepříznivými vlivy a nechtěným spojováním. Ochrannou funkci zastávají bílkoviny navázané na koncové sekvence. Složené struktury bílkovin a nukleových kyselin na koncích chromozomů nazýváme telomery. Jejich délku, např. u savců a rostlin, udržuje enzym nazvaný telomeráza, ale ve skutečnosti existuje ještě řada dalších cest a prostředků, kterými lze žádaného výsledku dosáhnout – těmto mechanismům je věnován první díl článku. ER -
PEŠKA, Vratislav. Výlet na konec genomu 1. Jak se kopírují telomery. In \textit{Živa}. Praha: Nakladatelství Academia, 2017, s.~53-57. ISSN~0044-4812.
|