J 2014

Fonologická interpretace polských nazálních diftongů a afrikát z hlediska axiomatického funkcionalismu

WĄGIEL, Marcin

Základní údaje

Originální název

Fonologická interpretace polských nazálních diftongů a afrikát z hlediska axiomatického funkcionalismu

Název anglicky

Phonological Interpretation of Polish Nasal Diphtongs and Affricates: An Axiomatic-Functionalist Approach

Autoři

Vydání

Studia Slavica, 2014, 1803-5663

Další údaje

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

phonology, phonematics, Axiomatic Functionalism, affricates, nasal diphthongs, Polish
Změněno: 29. 4. 2019 15:42, Mgr. Vendula Hromádková

Anotace

V originále

Článek se zabývá tak zvaným problémem un ou deux phonèmes? w současné polštině. Ve své analýze autor pracuje s teorií a metodologií axiomatického funkcionalismu, to jest funkčního sémiotického přístupu, vytvořeného a vyvíjeného Janen W. F. Mulderem ve spolupráci s Sándorem G. J. Herveyem, který je založen na lingvistických koncepcích André Martineta. Analýza se soustředí na fonologickou interpretaci polských nazálních diftongů a afrikát. Autor argumentuje, že by nazální diftongy a palatální a retroflexní afrikáty měly být interpretovány monofonémicky, zatímco je adekvátní a ekonomické interpretovat alveolární afrikáty jako realizace sekvencí dvou samostatných fonémů.

Anglicky

The paper deals with the so-called un ou deux phonèmes? problem in Modern Polish. The framework adopted by the author is the theory and methodology of Axiomatic Functionalism, i.e. a functional semiotic approach developed by Jan W. F. Mulder in association with Sándor G. J. Hervey that is mainly based on linguistic ideas of André Martinet. The analysis focuses on phonological interpretation of Polish nasal diphthongs and affricates. The author argues that nasal diphthongs and palatal and retroflex affricates should be interpreted monophonematically, while it is both adequate and economical to interpret alveolar affricates as realizations of sequences of two separate phonemes.