HANDLOS, Petr, Ivo SVĚTLÍK, Martin DOBIÁŠ, Margita SMATANOVÁ, Igor DVOŘÁČEK, Marek JOUKAL, Klára MARECOVÁ a Ladislava HORÁČKOVÁ. Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi. Online. Chemické listy. Praha: Česká společnost chemická, 2017, roč. 111, č. 7, s. 445-448. ISSN 0009-2770. [citováno 2024-04-24]
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi
Název anglicky Dating of Skeletal Remains by Radiocarbon Method in a Common Part of Forensic Medical Practice
Autoři HANDLOS, Petr (203 Česká republika, domácí), Ivo SVĚTLÍK (203 Česká republika), Martin DOBIÁŠ (203 Česká republika), Margita SMATANOVÁ (203 Česká republika), Igor DVOŘÁČEK (203 Česká republika), Marek JOUKAL (203 Česká republika, domácí), Klára MARECOVÁ (203 Česká republika) a Ladislava HORÁČKOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání Chemické listy, Praha, Česká společnost chemická, 2017, 0009-2770.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 10400 1.4 Chemical sciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor Impact factor: 0.260
Kód RIV RIV/00216224:14110/17:00097902
Organizační jednotka Lékařská fakulta
UT WoS 000412838400006
Klíčová slova česky kosterní pozůstatky; doba smrti; 2. světová válka; hromadný hrob; radiouhlíkové datování
Klíčová slova anglicky bone remains; time of death; common grave; radiocarbon dating
Štítky EL OK
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Soňa Böhmová, učo 232884. Změněno: 7. 3. 2018 16:43.
Anotace
Běžnou součástí soudně lékařské praxe je provádění pitev zemřelých často v pokročilém stupni hnilobného rozkladu nebo případně ve stavu úplné skeletizace. Rozvoj pozdních posmrtných změn v těchto případech je ovlivněn řadou faktorů: atmosférické vlivy, kvalita a vlhkost půdy, hloubka uložení lidských ostatků. Právě z těchto důvodů lze dobu úmrtí vymezit jen v širším časovém intervalu, což je pro potřeby orgánů činných v trestním řízení nedostačující. Cílem předložené disertační práce je podat ucelený přehled metod, které vedou k co nejpřesnějšímu určení okolností úmrtí. Zvláštní pozornost je věnována zejména současným možnostem metody radiouhlíkového datování. Běžnou součástí soudně lékařské praxe je provádění pitev zemřelých často v pokročilém stupni hnilobného rozkladu nebo případně ve stavu úplné skeletizace. Rozvoj pozdních posmrtných změn v těchto případech je ovlivněn řadou faktorů: atmosférické vlivy, kvalita a vlhkost půdy, hloubka uložení lidských ostatků. Právě z těchto důvodů lze dobu úmrtí vymezit jen v širším časovém intervalu, což je pro potřeby orgánů činných v trestním řízení nedostačující. Cílem předložené disertační práce je podat ucelený přehled metod, které vedou k co nejpřesnějšímu určení okolností úmrtí. Zvláštní pozornost je věnována zejména současným možnostem metody radiouhlíkového datování.
Anotace anglicky
Autopsies, often performed on bodies where putrefaction or skeletonization is highly advanced, is routine in forensic medical practice. Late post-mortem changes in these skeletal remains are influenced by numerous factors including, specifically, the effects of the atmosphere, soil quality and the depth at which the dead body was buried. This makes it difficult to narrow down of the time of death to a range useful for criminal prosecuting authorities. From the point of view of criminal law, 20 years following a particularly serious crime (e.g., murder) is critical, after which criminal responsibility ceases (“period of statutory limitation”). The aim of this thesis is to provide a comprehensive overview of the methods for accurate determination of the circumstances of death. Particular emphasis is laid on the possibilities of radiocarbon dating.
VytisknoutZobrazeno: 24. 4. 2024 09:54