Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství

ČERNÁ, Monika, Michaela PÍŠOVÁ a Kateřina VLČKOVÁ. Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství. Studia paedagogica. Brno: Masarykova univerzita, 2017, roč. 22, č. 3, s. 41-68. ISSN 1803-7437. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/SP2017-3-4.

Základní údaje

• Originální název: Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství
• Název anglicky: The Impact of Clinical Experience on the Professional Development of Student Teachers
• Autoři: ČERNÁ, Monika (203 Česká republika), Michaela PÍŠOVÁ (203 Česká republika) a Kateřina VLČKOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Studia paedagogica, Brno, Masarykova univerzita, 2017, 1803-7437.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: full text SP
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/17:00098011
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/SP2017-3-4
• Klíčová slova česky: pregraduální vzdělávání učitelů; klinická zkušenost; profesní rozvoj učitele; indikátory změny
• Klíčová slova anglicky: initial teacher education; clinical experience; teacher professional development; indicators of change
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

S novým systémem akreditace vysokoškolských studijních programů se opět uvažuje o koncepčních změnách učitelského vzdělávání. V této souvislosti se diskutuje také o potřebě reflektované praxe a hledá se efektivní model vzdělávání učitelů. K diskusi o struktuře a podobě učitelského vzdělávání může přispět i analýza zkušeností z dlouhodobé (asistentské) praxe, tzv. klinického roku, jejíž výsledky z hlediska profesního rozvoje studentů učitelství angličtiny prezentujeme. Profesní rozvoj budoucích učitelů, konkrétně změny jejich situované kognice, byly longitudinálně sledovány v deseti měřeních ročně v rámci klinického roku, výzkum byl opakován celkem šestkrát (v letech 2002–2008). Celkem se ho účastnilo 130 studentů z Univerzity Pardubice, jejichž výsledky popisujeme souhrnně, ale i po jejich studijních skupinách (15–30 studentů) v jednotlivých letech. Indikátory profesního rozvoje použité v záznamovém archu v rámci baterie sebereflektivních nástrojů reflektovaly současný stav poznání v dané oblasti. Indikátory byly formulovány v dynamické podobě, jako posun (1) od lpění na připraveném plánu k flexibilitě a improvizaci, (2) od zaměření na obsah k zaměření na žáka, (3) od reakcí na pedagogické situace k jejich anticipaci, (4) od krátkodobého k dlouhodobému plánování, (5) od vědomé koncentrace na profesní výkon k jeho „intuitivnímu“ zvládnutí. Reliabilita nástroje jako celku i jednotlivých škál dosahovala relativně vysokých hodnot. Ukazuje se, že klinický rok podle výpovědí studentů učitelství měl vliv na jejich profesní rozvoj ve všech sledovaných oblastech. Studenti se dovedli více zaměřovat na žáky, rostla jejich flexibilita, dovednost dlouhodobého plánování a anticipování. Největší nárůst byl v oblasti flexibility, zaměření na žáka a anticipace. Ukazuje se vzájemná korelovanost míry nárůstu flexibility, zaměření na žáka, dlouhodobého plánování a anticipace. Čím vyšší nárůst v jedné oblasti, tím vyšší nárůst v další oblasti.

Anotace anglicky

Forms of initial teacher education are being discussed with regard to the changes of guidelines for the design of tertiary study programs. An effective model of initial teacher education is being sought, emphasizing the need for (reflective) clinical practice. We contribute to this discussion through an analysis of the clinical experience obtained during a year-long assistantship (the so-called clinical year). The professional development of future teachers, specifically the changes in their situated cognition, were monitored in ten measurements per year within the clinical year, and the research was repeated six times (2002–2008). The research sample included in total 130 students. The results are summarized for these 130 students, and also presented by their study groups (15–30 students) in individual years. Professional development indicators applied in the study were derived from the current theoretical state of the art in the field, and used in a battery of structured self-reflective tools. The indicators were formulated in a dynamic form, i.e., as a shift (1) from adherence to a fixed teaching plan to flexibility and improvisation, (2) from focus on content to focus on the learner, (3) from responses to classroom events to their anticipation, (4) from short- to long-term planning, (5) from conscious concentration on professional performance in every pedagogical situation to its intuitive grasp. Reliability of the instrument reached relatively high values. The results show that clinical experience had, according to the students' reports, impact on their professional growth in all areas studied. Students were gradually able to focus more on pupils, their flexibility and long-term planning skills increased, they were better able to predict classroom events. The most substantial increase was in flexibility, focus and anticipation. In addition, there was a correlation between the rate of increase in flexibility, student focus, long-term planning, and anticipation.