Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1394241,
author = {Husa, Petr and Šperl, J. and Urbánek, P. and Fraňková, S. and Plíšek, S. and Kümpel, P. and Rožnovský, L.},
article_location = {Praha},
article_number = {5},
doi = {http://dx.doi.org/10.14735/amgh2017419},
keywords = {hepatitis B; chronic entecsvic; tenofovir disoproxii fumarate; tenofovir aiafenamide; pegylated interferon alfa},
language = {cze},
issn = {1804-7874},
journal = {Gastroenterologie a hepatologie},
title = {Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B},
volume = {71},
year = {2017}
}
TY - JOUR
ID - 1394241
AU - Husa, Petr - Šperl, J. - Urbánek, P. - Fraňková, S. - Plíšek, S. - Kümpel, P. - Rožnovský, L.
PY - 2017
TI - Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B
JF - Gastroenterologie a hepatologie
VL - 71
IS - 5
SP - 419-437
EP - 419-437
PB - Ambit Media
SN - 18047874
KW - hepatitis B
KW - chronic entecsvic
KW - tenofovir disoproxii fumarate
KW - tenofovir aiafenamide
KW - pegylated interferon alfa
N2 - Nová doporučení odrážejí nárůst poznatků, které byly publikovány od vydání předchozího českého doporučeného postupu v září 2014. Základem pro napsání tohoto doporučeného postupu byla doporučení Evropské asociace pro studium jater z dubna 2017. Podle kvalifikovaných odhadů je celosvětově chronicky infikováno virem hepatitidy B (HBV) 240 mil. lidí. Česká republika patří mezi státy s nízkou prevalencí infekce HBV. Podle posledních sérologických přehledů z roku 2001 bylo 0,56 % našich občanů chronicky infikováno HBV. V roce 2013 byla provedena obdobná studie jen ve dvou krajích České republiky a zjištěná prevalence byla jen 0,064 %. Infekce HBV může vyvolat závažná, život ohrožující poškození jater – fulminantní hepatitidu, jaterní cirhózu a hepatocelulární karcinom (HCC – hepatocellular carcinoma). Hlavním cílem léčby je prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu zabráněním progrese chronické hepatitidy do jaterní cirhózy, dekompenzace cirhózy a vzniku HCC. Předpokladem dosažení tohoto cíle je trvalá suprese replikace HBV. Dalšími cíli léčby jsou prevence vertikálního přenosu infekce z matky na novorozence, zábrana reaktivace infekce HBV a léčba extrahepatálních manifestací HBV. Obecně jsou možné dvě strategie léčby chronické hepatitidy B – léčba nukleosidovými nebo nukleotidovými analogy (NA) nebo pegylovaným interferonem alfa. V současnosti je naprostá většina pacientů v České republice a v celé Evropě léčena NA. V Evropské unii je v současnosti schválena léčba následujícími NA – lamivudinem, adefovir dipivoxilem, entecavirem (ETV), telbivudinem (TBV), tenofovir disoproxil fumarátem (TDF) a tenofovir alafenamidem (TAF). TAF a TBV nejsou v České republice komerčně dostupné. Hlavní výhodou léčby vysoce účinnými NA s vysokou genetickou bariérou pro vznik rezistence (ETV, TDF, TAF) je predikovatelně vysoká a dlouhodobá antivirová účinnost vedoucí k dosažení nedetekovatelné HBV DNA v séru u naprosté většiny adherentních pacientů a příznivý bezpečnostní profil těchto léků. Těmito NA může být léčen každý pacient s chronickou hepatitidou B a představují jedinou možnost léčby u pacientů s dekompenzovanou jaterní cirhózou, po transplantaci jater, s extrahepatálními manifestacemi infekce HBV, závažnou akutní hepatitidou B nebo exacerbací chronické hepatitidy B.
ER -
HUSA, Petr, J. ŠPERL, P. URBÁNEK, S. FRAŇKOVÁ, S. PLÍŠEK, P. KÜMPEL a L. ROŽNOVSKÝ. Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B. \textit{Gastroenterologie a hepatologie}. Praha: Ambit Media, roč.~71, č.~5, s.~419-437. ISSN~1804-7874. doi:10.14735/amgh2017419. 2017.
|
