2017
Nevydaná kázeň Štefana Moysesa z obdobia jeho pôsobenia v Záhrebe
ŠÁTKOVÁ, MichaelaZákladní údaje
Originální název
Nevydaná kázeň Štefana Moysesa z obdobia jeho pôsobenia v Záhrebe
Název česky
Nevydané kázání Štefana Moysese z období jeho působení v Záhřebu
Název anglicky
Unpublished sermon of Stjepan Moyses from his time in Zagreb
Autoři
ŠÁTKOVÁ, Michaela ORCID
Vydání
Medzinárodné sympózium literárnovednej slovakistiky, 2017
Další údaje
Jazyk
slovenština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Moyses, kázání, Záhřeb
Klíčová slova anglicky
Moyses, a sermon, Zagreb
Změněno: 4. 2. 2018 09:42, Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.
V originále
Kázeň Štefana Moysesa z obdobia jeho pobytu v Záhrebe (1829-1851) by mala doplniť zbierku Moysesových kázní, ktoré vydal Fr. Richard Osvald roku 1897 v Ružomberku. Jednalo sa však výhradne o kázne z banskobystrického obdobia, v slovenskom jazyku. Nevydaná kázň je písaná v chorvátskom jazyku, z roku 1849, kedy Moyses zastával post kanonika v Záhrebe a s najväčšou pravdepodobnosťou tam slúžil svoje omše. V 19. storočí mali kázne väčšiu popularitu ako dnes, vychádzali v tlači a omnoho viac vplývali na myšlienkové smerovanie veriacich ako dnes. Príspevok by mal čitateľovi poskytnúť základné informácie o štruktúre kázne, zaviesť čitateľa k samotnému Moysesovi a jeho chápaniu vtedajšieho politického, ale aj kultúrneho stavu, o ktorom sa dozvedáme z úlomkov jeho chorvátskych kázní.
Česky
Kázání Štefana Moysese z období jeho pobytu v Záhřebu (1829-1851) by měla doplnit sbírku Moysesova kázání, které vydal Fr. Richard Osvald roku 1897 v Ružomberku. Jednalo se však výhradně o kázání z banskobystrického období, v slovenském jazyce. Nevydané kázání je psáno v chorvatském jazyce, z roku 1849, kdy Moyses zastával post kanovníka v Záhřebu a s největší pravděpodobností tam sloužil své mše. V 19. století měli kázání větší popularitu jako dnes, vycházely v tisku a mnohem více ovlivňovaly myšlenkové směřování věřících jako dnes. Příspěvek by měl čtenáři poskytnout základní informace o struktuře kázání, zavést čtenáře k samotnému Moysesa a jeho chápání tehdejšího politického, ale i kulturního stavu, o kterém se dozvídáme z úlomků jeho chorvatských kázání.