k 2017

Muzyčni obrazy v literaturnij tvorčosti Hnata Chotkevyča «halyčans`koho periodu»

MACÍČKOVÁ, Olga a Petr KALINA

Základní údaje

Originální název

Muzyčni obrazy v literaturnij tvorčosti Hnata Chotkevyča «halyčans`koho periodu»

Název česky

Hudební obrazy v litarární tvorbě Hnata Chotkevyča "haličského období"

Název anglicky

Musical images in the literary work of Hnat Khotkevych in "Galicia period"

Autoři

MACÍČKOVÁ, Olga a Petr KALINA ORCID

Vydání

Mezinárodní konference ukrajinistů v Praze, 22.–23.11. 2017, 2017

Další údaje

Jazyk

ukrajinština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Maďarsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Hudební obrazy, Hnat Chotkevyč, literatura, Ukrajina

Klíčová slova anglicky

musical images, Hnat Khotkevyč, literature, Ukraine

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 20. 1. 2022 12:52, Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.

Anotace

V originále

V danìj stattì doslìdžujet’sja vplyv muzyčnoho myslennja mytcja na joho tvorčìst’ pìd čas perebuvannja na Halyčynì. Osnovna uvaha zoseredžujet’sja na vyjavlennja vzajemodìji lìteraturnoho ta muzyčnoho slova, ščo stalo zaporukoju oryhìnal’noho lìteraturnoho stylju ukrajins’koho pys’mennykaHnata Martynovyča Chotkevyča. Oskìl’ky z rann’oho dytynstva u dušì majbutn’oho mytcja zarodylasja ljubov do ukrajins’koji narodnoji tvorčostì ta krasy rìdnoji pryrody, to emìhracìja na Halyčynu lyše posylyla jiji ìntensyvnìst’. Same tam, na Halyčynì, mytec’ vìdkryv dlja sebe nepovtornyj kraj – Hucul’ščynu, kotra vìdìhrala provìdnu rol’ u tvorčostì pys’mennyka. Pìd čas perìodu mìhracìji, jakyj buv u joho žyttì najplìdnìšym, Chotkevyč napysav cìlu nyzku opovìdan’, dramatyčnych tvorìv, povìstej ta bahato ìnšych tvorìv, jakì, na žal’, abo ne vyjšly drukom, abo zalyšylysja frahmentarno čy buly znyščenì. Revoljucìjnì podìji ì krytyka cars’koho samoderžavnoho ustroju takož znachodjat’ svoje vìdobražennja u dramatyčnych tvorach, napysanych po pryjizdu do avstrìjs’koji Halyčyny. Ce dramy «Vony», «Na zalìznycì», «Lycholìttja» ta «Emìhranty». Postupovo tvorčyj svìt avtora pohlynaje krasa hucul’s’koji pryrody ta sposìb žyttja hìrs’kych žytelìv («Hucul’s’kyj rìk», «Neproste»). Tomu revoljucìjno-hromadjans’kì sjužety postupajut’sja mìscem hucul’s’kìj tematycì, jakìj prysvjatyv dva cykly mìnìatjur pìd nazvoju «Hìrs’kì akvarelì ta «Hucul’s’kì obrazky», povìstì ta opovìdannja. Oskìl’ky krìm lìteratury mytec’ prysvjatyv sebe služìnnju muzycì, tomu metoju roboty je takož doslìdžennja synkretyzmu dvoch vydìv mystectva, adže muzyka ì lìteratura zajmaly vyznačne mìsce u žyttì Hnata Chotkevyča, jakyj mav ne lyše vynjatkovì muzyčnì zdìbnostì ta lìteraturnyj talant, ale ì chyst do ìnšych vydìv mystectva. Oskìl’ky Chotkevyč čudovo volodìv ne lyše lìteraturnoju, ale ì muzyčnoju movamy, to joho tvory možna vvažaty kompleksnym pojednannjam akustyčnych ta movnych zasobìv. Majže u kožnomu opovìdannì možna znajty pevnyj muzyčnyj obraz, jakyj pìdsyljuje atmosferu čy dopomahaje krašče zrozumìty charakter toho čy ìnšoho heroja. Adže muzyka tak samo, jak ì slovo zdatna vplyvaty na ljudej, manìpuljuvaty počuttjamy ta emocìjamy.