Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1399238, author = {Kazda, Tomáš and Lakomý, Radek and Poprach, Alexandr and Pospíšil, Petr and Jančálek, Radim and Šlampa, Pavel}, article_location = {Praha}, article_number = {5}, doi = {http://dx.doi.org/10.14735/amko2017337}, keywords = {glioma; astrocytoma; radiotherapy; temozolomide; PCV; cognition}, language = {cze}, issn = {0862-495X}, journal = {Klinická onkologie}, title = {Kontroverze v pooperační léčbě low-grade gliomů}, volume = {30}, year = {2017} }
TY - JOUR ID - 1399238 AU - Kazda, Tomáš - Lakomý, Radek - Poprach, Alexandr - Pospíšil, Petr - Jančálek, Radim - Šlampa, Pavel PY - 2017 TI - Kontroverze v pooperační léčbě low-grade gliomů JF - Klinická onkologie VL - 30 IS - 5 SP - 337-342 EP - 337-342 PB - Ambit Media SN - 0862495X KW - glioma KW - astrocytoma KW - radiotherapy KW - temozolomide KW - PCV KW - cognition N2 - Optimální léčba low-grade gliomů je stále kontroverzní. K hlavním léčebným metodám patří chirurgie, radioterapie a chemoterapie. Přes pokroky v onkologii stále neznáme ani optimální sekvenci a kombinaci léčebných metod, ani jejich správné načasování. Pořád není jasné, zda temozolomid může nahradit efektivní, ale příliš toxický režim PCV (prokarbazin, lomustin, vinkristin) a zda může být použit v 1. linii léčby místo radioterapie. Na tyto otázky nám možná odpoví zralá data z dalších studií fáze III (CODEL, EORTC 22033-26033). Analýza přežití v korelaci s molekulárními markery (kodelece 1p/19q, mutace genu pro IDH1/2 a metylace promotoru genu pro MGMT) je nezbytná. Obecným problémem všech klinických studií zabývajících se low-grade gliomy je nutnost dlouhodobého sledování pro získání validních dat. Jedná se totiž o pomalu progredující onemocnění. V mezidobí jsou však k dispozici nové léčebné postupy a poznatky ze základního výzkumu a zralá data proběhlých klinických studií jsou tak těžko uplatnitelná v klinické praxi. Příkladem je nedávno publikovaná studie RTOG 9802 hodnotící význam přidání adjuvantní chemoterapie PCV k radioterapii u vysokorizikových pacientů s low-grade gliomy, kde nábor pacientů probíhal před téměř dvěma dekádami. Kvalita života po léčbě u pacientů s pravděpodobným dlouhodobým přežitím je také velmi důležitá a na její zachování je kladen čím dál větší důraz. Cíl: Cílem sdělení je shrnout výsledky z klíčových klinických studií a poukázat na řadu sporných otázek, se kterými se budeme potýkat v běžné klinické praxi. Cílem je také diskutovat tuto problematiku ve světle nově etablovaných molekulárních markerů z nové WHO klasifikace mozkových nádorů. ER -
KAZDA, Tomáš, Radek LAKOMÝ, Alexandr POPRACH, Petr POSPÍŠIL, Radim JANČÁLEK a Pavel ŠLAMPA. Kontroverze v pooperační léčbě low-grade gliomů. \textit{Klinická onkologie}. Praha: Ambit Media, 2017, roč.~30, č.~5, s.~337-342. ISSN~0862-495X. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14735/amko2017337.
|