2017
Problém spojitosti a rozpojenosti slovanských literatur
POSPÍŠIL, IvoZákladní údaje
Originální název
Problém spojitosti a rozpojenosti slovanských literatur
Název anglicky
The Problem of the Coherence and Incoherence of Slavonic Literatures
Autoři
Vydání
1. vydání. Brno, Mladá slavistika II. Vnější a vnitřní vazby a souvislosti ve slovanských literaturách, jazycích a kulturách, od s. 7-26, 20 s. 2017
Nakladatel
Masarykova univerzita
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/17:00099026
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-210-8795-8
Klíčová slova česky
Různé stupně koherence slovanských literatur; filologická jednota; srážka areálového a jazykově etnického charakteru slovanských literatur; geopolitika a slavistika
Klíčová slova anglicky
Various degrees of the coherence of Slavonic literatures; philological unity; clash between the area and the linguistic/ethnic character of Slavonic literatures; geopolitics and Slavonic studies
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 17. 5. 2018 17:31, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Přítomná studie obsahuje analýzu proslulého rozporu mezi slavofilskou a antislavofilskou koncepcí slovanské entity obecně a slovanských literatur zvláště. Autor interpretuje různé koncepty vracející se k P. J. Šafaříkovi, Adamu Mickiewiczovi, Josefu Dobrovskému, Alexandru Pypinovi a Vladimiru Spasovičovi, Tomáši G. Masarykovi, Matijovi Murkovi, Janu Máchalovi, Jiřímu Horákovi a Franku Wollmanovi a jeho polemikách s polskými slavisty (Stanisław Kolbuszewski) v kontrastu k novým tendencím spojovaným s modernistickými a avantgardními proudy 20. století, jež komplikovaly vztah slavismů a antislavismů posílený konfliktem mezi areálovým a etnicko-jazykovým rázem slovanských literatur.
Anglicky
The present study contains the analysis of the famous contradiction between the Slavophile and anti-Slavophile conception of the Slavonic entity in general and the Slavonic literatures in particular. The author interprets various concepts going back to Pavel Josef Šafařík, Adam Mickiewicz, Josef Dobrovský, Alexander Pypin and Vladimir Spasovich, Tomáš Garrigue Masaryk, Matija Murko, Jan Máchal, Jiří Horák, and Frank Wollman and his polemics with Polish slavists (Stanisław Kolbuszewski) in contrast with the new tendencies linked to the 20th-century modernist and avantgarde currents which complicated the relations of slavisms and antislavisms strenthened by the conflict between the area and linguistic/ethnic character of Slavonic literatures. In the course of the conflicting processes including the First and the Second World Wars.
Návaznosti
| MUNI/A/0900/2016, interní kód MU |
|