J 2017

Tektonické porušení neogénu jižní části karpatské předhlubně v okolí Hevlína

OTÁHALOVÁ, Marie a Rostislav MELICHAR

Základní údaje

Originální název

Tektonické porušení neogénu jižní části karpatské předhlubně v okolí Hevlína

Název anglicky

Tectonics of Neogenous rocks from the Southern part of Carpathian Foredeep in the Hevlín surroundings

Autoři

OTÁHALOVÁ, Marie a Rostislav MELICHAR ORCID

Vydání

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno, Masarykova univerzita, 2017, 1212-6209

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10500 1.5. Earth and related environmental sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14310/17:00099075

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

DOI

EID Scopus

Klíčová slova česky

tektonika; neogén; karpatská předhlubeň; pokles; paleonapjatostní analýza

Klíčová slova anglicky

tectonics; Neogene; Carpathian Foredeep; normal fault; paleostress analysis

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 12. 4. 2018 11:51, Ing. Nicole Zrilić

Anotace

ORIG EN

V originále

V dané lokalitě na Mikulovsku byla rozpoznána deformační zóna s hustou sítí malých zlomů v neogením jílu v Karpatské předhlubni. Zlomy jsou nápadné od S-J, se směrem SZ-JV a směrem sklonu V-SV. Byly nalezeny dva systémy rýhování na zlomových plochách. Starší z nich se ponořilo pod střední úhly, zatímco mladší je téměř subhorizontální. Odpovídající starší fáze má orientaci sigma1 273/69, sigma2 98/21 a sigma3 7/2 (mi = -0,61) a mladší fáze má orientaci sigma1 333/43, sigma2 70/7 a sigma3 167/46 (mi = -0,31). Orientace s mladší fází se neshoduje s Andersonovou teorií a může být snad vysvětlena reakcemi na pohyby na zlomech v podloží.

Anglicky

In the locality Hevlín, deformation zone with a dense network of small faults was recognized in Neogene clay of the Carpathian Foredeep. Faults are striking in N–S to NW–SE direction and dipping from E to NE. Two systems of striae were found on fault surfaces. The older one is plunging under medium-sized angles, while the younger is almost sub-horizontal. Corresponding older stress phase has orientation sigma1 273°/69°, sigma2 98°/21° and sigma3 7°/2° (mu = –0.61), and younger sigma1 333°/43°, sigma2 70°/7° and sigma3 167°/46° (mu = –0.31). These orientations do not match Anderson‘s theory of fracturing and could be perhaps explained by permeating of movements on some fault in the bedrock.