J 2017

Statuta Konráda Oty a problémy jejich historické a právněhistorické interpretace

JAN, Libor

Základní údaje

Originální název

Statuta Konráda Oty a problémy jejich historické a právněhistorické interpretace

Název anglicky

The Statutes of Konrad Ota and the Problems of Its Historical and Legal-historical Interpretation

Autoři

Vydání

Časopis Matice moravské, Brno, Matice moravská, 2017, 0323-052X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/17:00099122

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

provincial law in Bohemia and Moravia; the sovereign statutes; provincial court

Štítky

Změněno: 15. 4. 2018 21:00, Mgr. Marie Skřivanová

Anotace

ORIG EN

V originále

V roce 1189 vyhlásil na kolokviu v Sadské, kde se sešla elita z Čech i Moravy, český kníže Konrád Ota statuta. Tato statuta byla vydána v písemné podobě v letech 1222 a 1229 králem Přemyslem Otakarem I. a v roce 1237 břeclavským údělníkem Oldřichem ze Spanheimu, avšak jen pro provincie v jižní části Moravy. Statuta nepředstavovala novátorský legislativní počin, nýbrž jen určitou regulaci a melioraci zemského zvykového práva především v procesní a trestní sféře. Pro šlechtickou pozemkovou držbu byl velmi závažný první článek, podle nějž měly být řádně držené hereditates drženy i nadále. Autor polemizuje s míněním, že by tyto hereditates mohly být něčím jiným, než svobodným majetkem.

Anglicky

In 1189, Duke of Bohemia Konrad Ota proclaimed statutes at a colloquium in Sadská, a meeting of the elites from Bohemia and Moravia. This was issued in writing in 1222 and 1229 by King Přemysl Otakar I and in 1237 by Ulrich of Spanheim, office holder (so-called údělník) at Břeclav, but only for the provinces in the southern part of Moravia. The statutes did not constitute an innovative legislative act, but only a certain regulation and improvement to the provincial law of custom, in particular in the procedural and criminal spheres. For aristocratic land holdings the first article was of the greatest importance, since under it properly held “hereditates” were to be held in perpetuity.