Quantitative metre in noh

RUMÁNEK, Ivan. Quantitative metre in noh. Dálný východ. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2017, roč. 7, č. 1, s. 32-45. ISSN 1805-1049.

Základní údaje

Originální název

Quantitative metre in noh

Název česky

Časomíra jako metrum v noh

Autoři

RUMÁNEK, Ivan ORCID

Vydání

Dálný východ, Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2017, 1805-1049

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

plný text výsledku, Odkaz na informace o publikaci na stránkách vydavatele

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/17:00099373

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

noh; hiranori; onori; chunori; syllabic and quantitative prosody; tanka; kuse(mai); Shinran; wasan; Iroha uta; Homer; hexametre; dactyl; Tocharoi; Yuezhi; Alexander the Great; Hellenism; Greek influence on Buddhist sculpture; Gandhara

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

The hiranori rhythm, unique for the noh drama, combines the asymetrical (7–5) syllabic metre of the Japanese poetry with a symetrical 8-beat rhythm of the noh melodic singing (fushi). The study discloses its resemblance with the Greek quantitative metre of hexameter and seeks to explain the presence of quantitative prosody, otherwise atypical for Japan, through tracing back the origin of the hiranori rhythm on the Japanese soil and in the Buddhist chanting practice which, the study hypothesizes, might show a historical link with the Hellenistic cultures of Central Asia and their Greek heritage.

Česky

Hiranori, specifický rytmus dramatu nó, kombinuje asymetrické sylabické metrum 7-5, typické pro japonskou poezii, se symetrickým osmidobovým rytmem nóového melodického zpěvu (fuši). Studie odhaluje jeho podobnost s řeckým časoměrným metrem hexametru a hledá vysvětlení pro přítomnost časoměrné prosodie, jinak pro Japonsko atypické, přes sestupování v čase k původu rytmu hiranori na japonské půdě a k buddhistické recitaci, která, jak studie hypotetizuje, by mohla poukazovat na historický souvis s hellénistickými kulturami Střední Asie a jejím řeckým dědictvím.