2017
Mentir vrai ? La Septieme fonction du langage de Laurent Binet
KYLOUŠEK, PetrZákladní údaje
Originální název
Mentir vrai ? La Septieme fonction du langage de Laurent Binet
Název česky
Pravdolež? Laurent Binet : Sedmá funkce jazyka
Název anglicky
Lie true? La Septieme fonction du langage by Laurent Binet
Autoři
KYLOUŠEK, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Echo des études romanes, České Budějovice, Gallica, 2017, 1801-0865
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60204 General literature studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/17:00099386
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
language functions; Jakobson’s communication model; fictional status of narration; Laurent Binet; French literature
Klíčová slova anglicky
jazykové funkce; Jakobsonův komunikační model; fikcionalita; Laurent Binet; francouzská literatura
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 22. 3. 2018 09:17, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
Le roman de Laurent Binet est un jeu de simulation et de dissimulation par son intrigue meme. Qui a tué Roland Barthes et pourquoi ? L’enquete policiere que menent le commissaire Jacques Bayard et le sémiologue Simon Herzog se transforme au fur et a mesure en questionnement sur la relation entre la fiction et la réalité et sur la nature du langage. Est-il une connaissance ou une méconnaissance ? Quelle est sa portée noétique, éthique et politique ? Quels pouvoirs confere-t-il ? Est-il un instrument de communication ou plutôt un instrument de domination ? Quelle est la part de la transparence, de la simulation et de la dissimulation dans les actes de communication et dans les relations sociales ? Les événements historiques de 1980 et les références aux personnalités importantes de la vie politique et universitaire forment un écran réaliste que la fiction manipule en fonction de la stratégie narrative, scandée par des révélations et des démentis, par des affirmations infirmées et des certitudes incertaines. L’analyse tentera de cerner le positionnement axiologique du narrateur par rapport a ses personnages, a sa narration et au statut du discours littéraire situé entre la poétique et la rhétorique, entre le locutoire et l’illocutoire/perlocutoire. Principaux appuis théoriques: Ch. K. Ogden et I.A. Richards, K. Bühler, GROUPE M et Lubomír Doležel.
Česky
Simulace a disimulace tvoří ústřední zápletku románu Laurenta Bineta. Kdo zabil Rolanda Barthese a proč? Policejní vyšetřování vedené komisařem Jacquesem Bayardem a semiologem Simonem Herzogem se postupně mění na otázky o vztahu mezi fikcí a skutečností a povahou jazyka. Co znamená jazyk? Je to znalost nebo nedorozumění? Jaký je jeho noetický, etický a politický dosah? Jakou moc přináší uživateli? Realistické pozadí zápletky představují historické události z roku 1980 a odkazy na významné osobnosti politického a vědeckého dění. Románová fikce jimi manipuluje sérií odhalení a popření, neplatných tvrzení a jistých nejistot v závislosti na narativní strategii. Analýza se pokusí definovat axiologické postoje vypravěče ve vztahu k vyprávění a k postavám a určit funkční nastavení rétorické intence ilokutorních a perlokutorních mluvních aktů. Hlavní teoretické podpory: Ch. K. Ogden a I.A. Richards, K. Bühler, GROUPE M a Lubomír Doležel.
Anglicky
Laurent Binet’s novel is a game of simulation and dissimulation by its very intrigue. Who killed Roland Barthes and why? The police investigation conducted by the commissioner Jacques Bayard and the semiologist Simon Herzog is gradually transformed into questions about the relationship between fiction and reality and the nature of language. Is it a knowledge or a misunderstanding? What is its noetic, ethical and political scope? What powers does it confer? The historical events of 1980 and the references to important personalities in political and scholarly life form a realistic screen that fiction manipulates according to narrative strategies impacted by revelations and denials, by invalidated assertions and uncertain certainties. The analysis will attempt to define the axiological positioning of the narrator in relation to his characters, his narration and the status of the literary discourse between poetics and rhetoric, between the locutory and the illocutory / perlocutory. The main theoretical supports: Ch. K. Ogden and I.A. Richards, K. Bühler, GROUPE M and Lubomír Doležel.
Návaznosti
| MUNI/A/1126/2016, interní kód MU |
|