HÁLOVÁ, Alice, Jana JANOUTOVÁ, Vladimír JANOUT a Omar ŠERÝ. Vliv životního stylu na epigenetické regulace: implikace pro psychické poruchy. In XVII. Celostátní konference biologické psychiatrie s mezinárodní účastí Luhačovice. 2017.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Vliv životního stylu na epigenetické regulace: implikace pro psychické poruchy
Název česky Vliv životního stylu na epigenetické regulace: implikace pro psychické poruchy
Název anglicky The influence of lifestyle on epigenetic regulation: implications for psychiatric disorders
Autoři HÁLOVÁ, Alice (203 Česká republika, domácí), Jana JANOUTOVÁ (203 Česká republika), Vladimír JANOUT (203 Česká republika) a Omar ŠERÝ (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání XVII. Celostátní konference biologické psychiatrie s mezinárodní účastí Luhačovice, 2017.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Obor 30103 Neurosciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14310/17:00095704
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky psychické poruchy; životní styl; epigenetické regulace
Klíčová slova anglicky psychiatric disorders; lifestyle; epigenetic regulation
Příznaky Mezinárodní význam
Změnil Změnil: prof. RNDr. Omar Šerý, Ph.D., učo 18120. Změněno: 13. 3. 2018 17:26.
Anotace
Psychické poruchy, zahrnující například velkou depresivní poruchu, schizofrenii či Alzheimerovu chorobu, se řadí mezi multifaktoriálně podmíněná onemocnění. Vzrůstající počet epidemiologických dat zahrnuje různé environmentální faktory vyskytující se v etiologii těchto psychických poruch. Environmentální faktory a životní styl mohou měnit epigenetický status u každého jedince skrze změny v DNA metylaci, acetylaci a metylaci histonů či expresi miRNA a jiných nekódujících RNA. Rozdílné epigenetické regulace mohou být asociovány s různými onemocněními zahrnující onemocnění onkologická, kardiovaskulární či neurodegenerativní. Bylo zjištěno, že epigenetické procesy v raném stádiu života ovlivňují definici inter-individuální trajektorie chování s dopady na duševní zdraví v dospělosti. Je také známo, že vlivy prostředí jako například stres, výživa, fyzická aktivita nebo první zkušenost s drogami hrají roli v nástupu psychických poruch. Zvyšující se počet důkazů nás tedy přesvědčuje o tom, že na pozorovaných abnormalitách se podílí řízení pomocí epigenetických modifikací ve specifických oblastech mozku. Lze říci, že dysregulace transkripce ovlivněná změnami v epigenetické regulaci se vyskytuje napříč spektrem psychiatrických poruch. Jelikož epigenetické změny jsou potenciálně reverzibilní, mohly by závěry ze studií prováděných na zvířecích modelech vést k rozvoji nových terapeutických strategií zaměřených na epigenetické cíle u vybraných psychických poruch.
Anotace anglicky
The aim of this contribution is to summarize the impact of lifestyle on epigenetic mechanisms that consequently can affect the pathogenesis of mental disorders.
Návaznosti
MUNI/A/1278/2016, interní kód MUNázev: Podpora biochemického výzkumu v roce 2017
Investor: Masarykova univerzita, Podpora biochemického výzkumu v roce 2017, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
NV16-31207A, projekt VaVNázev: Genetika a epidemiologie Alzheimerovy choroby
VytisknoutZobrazeno: 23. 4. 2024 10:39