2018
Individualizovaně, systemicky, narativně? Hledání dovedností pro psychosomatický přístup v medicíně
SKORUNKA, David; Tereza KEŘKOVSKÁ a Tomáš ŘIHÁČEKZákladní údaje
Originální název
Individualizovaně, systemicky, narativně? Hledání dovedností pro psychosomatický přístup v medicíně
Název anglicky
Personalized, systemic, narrative? Searching for competencies in psychosomatic approach to medicine
Autoři
SKORUNKA, David; Tereza KEŘKOVSKÁ a Tomáš ŘIHÁČEK ORCID
Vydání
17. konference psychosomatické medicíny: Psychosomatika v klinických oborech, 2018
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
50102 Psychology, special
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14230/18:00102269
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova anglicky
narrative competency; narrative sensitivity; psychosomatic medicine
Štítky
Změněno: 12. 3. 2019 08:51, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
V diskusi o bio-psycho-sociálním modelu a psychosomatické medicíně se čas od času objeví téma podoby pregraduálního a postgraduálního vzdělávání, jež by zvýšilo povědomí o psychosomatickém přístupu v lékařské komunitě a zejména podpořilo jeho realizaci v klinické praxi. V těchto diskusích většinou zůstává stranou otázka dovedností, jež jsou pro praxi psychosomatické medicíny klíčové. Běžně se nejen v této souvislosti diskutuje o komunikačních dovednostech a jejich významu pro zvládání rozmanitých klinických situací. Někteří odborníci zdůrazňují nezbytnost začlenění poznatků z psychologie a psychoterapie, jiní přímo hovoří o psychoterapeutické medicíně. Inspiraci četní odborníci čerpají z psychoterapeutického výzkumu, systemické teorie a také narativní psychologie. Narativní perspektiva kromě psychologie a psychoterapie ovlivnila nakonec i způsob uvažování v medicíně. Tato perspektiva přispěla k větší pozornosti věnované subjektivní zkušenosti nemocného jedince, jedinečné situace rodiny v období nemoci a také nebytnosti individualizovaného přístupu v terapeutické spolupráci. S tím souvisí i otázka předpokladů a dovedností nezbytných pro aplikaci bio-psycho-sociálního modelu a rozvoje psychosomatické medicíny. Mezi zahraničními reprezentanty narativní medicíny je dobře znám pojem tzv. narativní kompetence. V rámci našeho výzkumu jsme se zamýšleli nad tím, zdali jsou pro narativní kompetenci nutné nějaké předpoklady, zdali je možné dovednosti založené na narativní metafoře nějak definovat a zkoumat. Nově jsme formulovali a předběžně definovali pojem tzv. narativní citlivosti, jako předpoklad dalších dovedností, které mohou být v rámci psychosomatického přístupu v medicíně potřebné. K samotnému zkoumání různých aspektů narativní citlivosti jsme oslovili studenty medicíny ve II. a V. ročníku pregraduálního studia. Cílem první fáze výzkumu bylo a) posoudit samotnou existenci a rozmanité projevy tzv. narativní citlivosti; b) posoudit změny narativní citlivosti v průběhu pregraduálního studia medicíny; c) rozpracovat pojem narativní citlivosti včetně rozmanitých faset a projevů. V prezentaci uvedeme detailní průběh této fáze výzkumu a jeho výsledky spolu s dalšími otázkami, jež se týkají vzdělávání budoucích lékařů.
Anglicky
In the discussion of the bio-psycho-social model and psychosomatic medicine, the subject of pre-postgraduate and postgraduate education has been raised from time to time to raise awareness about the psychosomatic approach in the medical community and, in particular, to support its implementation in clinical practice. In these discussions, the question of skills that are key to the practice of psychosomatic medicine is mostly left out. It is common not only in this context to discuss communication skills and their importance in coping with multiple clinical situations. Some experts emphasize the need to incorporate knowledge from psychology and psychotherapy, others speak directly about psychotherapeutic medicine. Many experts draw on inspiration from psychotherapeutic research, systemic theories, and narrative psychology. The narrative perspective influenced not only psychology and psychotherapy but also the way of thinking in medicine. This perspective has contributed to a greater focus on the subjective experiences of the individual, the unique situation of the family during the illness, and the lack of individualized approach in therapeutic co-operation. This is also related to the prerequisites and skills necessary for the application of the bio-psycho-social model and the development of psychosomatic medicine. The notion of so-called narrative competence is well known among foreign representatives of narrative medicine. As part of our research, we asked whether there are some prerequisites for narrative competencies and whether narrative metaphor-based skills can be defined and explored. We have recently formulated and preliminarily defined the concept of so-called narrative sensitivity as a prerequisite for other skills that may be needed within the psychosomatic approach in medicine. To explore the different aspects of narrative sensitivity, we inquired medical students in the second and fifth years of their undergraduate studies. The aim of the first phase of the research was (a) to assess the very existence and varied manifestations of so-called narrative sensitivity; (b) assess changes in narrative sensitivity during pre-gradual medical studies; (c) to develop the concept of narrative sensitivity, including multiple faces and expressions. In the presentation, we will describe the detailed course of this research phase and its results, along with other questions concerning the training of future physicians.
Návaznosti
| MUNI/A/0888/2017, interní kód MU |
|