2016
Včasná diagnostika závažnosti stavu u dětského pacienta. Jak předejít pozdní hospitalizaci na JIP
VAVŘINA, Martin a Jiří ŽUREKZákladní údaje
Originální název
Včasná diagnostika závažnosti stavu u dětského pacienta. Jak předejít pozdní hospitalizaci na JIP
Název česky
Včasná diagnostika závažnosti stavu u dětského pacienta. Jak předejít pozdní hospitalizaci na JIP
Název anglicky
Early recognition of critical state in children. How to prevent late PICU admission
Autoři
VAVŘINA, Martin a Jiří ŽUREK
Vydání
12. Český pediatrický kongres s mezinárodní účastí, Hradec Králové, 2016
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30209 Paediatrics
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
ISSN
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 14. 2. 2018 18:54, MUDr. Martin Vavřina
Anotace
V originále
Opožděné zahájení léčby rozvíjejícího se zhoršení klinického stavu u dětí představuje zdroj zbytečného zvýšení morbidity a mortality u dětí. Tato pozdní léčba klinického zhoršení má za následek zvýšení závažnosti stavu a na jednotkách intenzivní péče vede ke zvýšení mortality. U dětí přijatých z nemocničních oddělení je mortalita 1,65 krát vyšší, než u dětí přijatých z urgentního příjmu. Stejně tak rehospitalizace na JIP je spojena s vyšší mortalitou, ve srovnání s jednorázovou hospitalizací na JIP. Akutně nemocné děti mají vrozené schopnosti kompenzace, což může vést k obtížnému rozpoznání kritického stavu a k jeho diagnostice. Kardiopulmonální zástava u dětí je spojena se špatnou prognózou, přežití do doby propuštění z nemocnice se pohybuje mezi 15% - 48,7%. V posledních deseti letech bylo vyvinuto několik bodovacích systémů včasného varování s cílem zlepšení rozpoznání zhoršení klinického stavu u hospitalizovaných dětí. Většina systémů je navržena tak, aby předvídali rizika, ale také aby určily potřebu terapeutického zásahu v časné fázi a tím případně zvrátili klinické zhoršení stavu a zabránili neplánovanému přijetí na JIP. Validační studie prokázali jejich účinnost při určování pacientů s rizikem rozvoje závažných klinických stavů. Nicméně, jejich vliv na ovlivnění celkové mortality musí být dále ověřen. Zcela zásadní je v této problematice implementace těchto systémů do povědomí zdravotnického personálu.