Mezi domy, mezi lidmi?

WITTMANN, Maxmilian, Gabriel KOPÁČIK, Martin CULEK, Antonín VAISHAR, Marcela PETROVÁ KAFKOVÁ a Tomáš CTIBOR. Mezi domy, mezi lidmi? 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2017, 351 s. ISBN 978-80-7204-955-4.

Základní údaje

• Originální název: Mezi domy, mezi lidmi?
• Název anglicky: Among houses, among people?
• Autoři: WITTMANN, Maxmilian (203 Česká republika, garant), Gabriel KOPÁČIK (203 Česká republika), Martin CULEK (203 Česká republika, domácí), Antonín VAISHAR (203 Česká republika), Marcela PETROVÁ KAFKOVÁ (203 Česká republika) a Tomáš CTIBOR (203 Česká republika).
• Vydání: 1. vyd. Brno, 351 s. 2017.
• Nakladatel: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Odborná kniha
• Obor: 50702 Urban studies
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/17:00100269
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-7204-955-4
• Klíčová slova česky: volné prostory; trvale udržitelný rozvoj; město; Brno; Bratislava; Wien; New York
• Klíčová slova anglicky: free spaces; sustainable development; city; Brno; Bratislava; Wien; New York
• Štítky: NZ, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cílem práce je identifikovat vliv parametrů volných prostorů mezi domy ve velkoměstech na kvalitu života obyvatel a udržitelný rozvoj urbanizovaného území. Vztah mezi charakteristikami (parametry) volných prostorů a jejich vlivem na kvalitu života a udržitelný rozvoje je zkoumán prostřednictvím analýz případových studií. Těchto případových studií bylo zpracováno 20, většinou v různých částech Brna, ale také na 3 lokalitách v Bratislavě, 3 lokalitách ve Vídni a jedné lokalitě v rakouském městě Graz. Bylo provedeno porovnání s výsledky v New Yorku v USA, kde proběhl průzkum dvou známých volných prostorů na Manhattanu (High Line, Bryant Park), avšak většina dat byla získána od autorů projektů, administrace města a spolků které o lokality pečují. Součástí výzkumu byl pasport zeleně a vodních prvků volných ploch, měření teploty, vlhkosti a globálního záření oblohy a hluku. Tato tato data byla porovnávána s výsledky souběžně prováděných měření v blízké ulici. Sociální charakteristiky byly získávány dotazníky pro obyvatele okolních domů a strukturovanými rozhovory s návštěvníky parků. Ekonomické parametry byly získávány od realitních kanceláří, i městské správy. Studiemi byl prokázán značný vliv volných prostorů na pocit pohody ve městech a v případě uzavřených dvorů i na sociální soudržnost obyvatel. Ve zkoumaných lokalitách v Evropě se se sice prokázal vliv volných prostorů na cenu nemovitostí nebo ekonomickou perspektivu okolní části města, ale v USA byly tyto vztahy podstatně zřetelnější. Bylo ukázáno, že environmentální pilíř udržitelného rozvoje se ve městech transformuje převážně do hygienických parametrů, běžné enviromentální indikátory udržitelného rozvoje lze ve městech použít velmi omezeně. Výsledky mají podnítit diskusi v oblasti urbanistické teorie, především v otázce vhodné velikosti, propojenosti a náplně volných prostorů.

Anotace anglicky

The goal of the study is to indentify impact of parametres of free spaces among houses to the quality of life and to the sustainable development of urbanized territory. Relations among characteristics of free spaces and quality of life and sustainable development were researched by means of 20 case studies. Majority of them were done in various parts of the city Brno, 3 studies were done in the capital of Slovakia - city of Bratislava, and in Wien - capital of Austria. One locality was searched in the city of Graz in southern Austria. Results were compared with ones from city of New York, USA. Research was fulfilled by pasport of greenery in free spaces, measurements of temperature, air humidity, global radiation and level of noise. Results of these ones were compared to that simultanously measured in neighbour street. Social parametres were obtained mainly by questionnaires. Economic parametres were gained from reality agencies and city administrations, but also by field research. Studies proved anticipated impact of free spaces to the life quality and in closed courts to the social cohesiveness of the inhabitants. The influence of the presence and quality of free spaces to the prices of flats and economic prosperity were proved too, but in New York city were much more expresive. The research assertained, the environmental conditions of sustainable development change in cities mostly to hygiena parametres. The results have to induce scientific discussion of present urbanistic theories, especially concerning suitable area and shape of free spaces, their connectivity and vegetation and recreational equipment.