JASTRZEMBSKÁ, Zdeňka. Spor o vivisekce a české ženy na přelomu 19. a 20. století. Teorie vědy, Praha: Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti, 2017, roč. 39, č. 2, s. 187-205. ISSN 1210-0250.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Spor o vivisekce a české ženy na přelomu 19. a 20. století
Název anglicky The Controversy over Vivisection and Czech Women at the Turn of the 20th Century
Autoři JASTRZEMBSKÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Teorie vědy, Praha, Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti, 2017, 1210-0250.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/17:00100925
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky experiment v medicíně; spor o vivisekce v Anglii a českých zemích; ženské hnutí; F. P. Cobbeová; P. Moudrá; E. Vozábová
Klíčová slova anglicky experiment in medical science; controversy over vivisection in England and Czech Lands; women’s movement; F. P. Cobbe; P. Moudrá; E. Vozábová
Štítky rivok
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Marie Skřivanová, učo 262124. Změněno: 17. 5. 2018 14:04.
Anotace
Článek se věnuje srovnání podoby a vývoje sporu o vivisekce v Anglii a českých zemích, s důrazem na propojení protivivisekčního a ženského hnutí. První část textu na pozadí rozvoje medicíny popisuje okolnosti vzniku sporu a cestu, která vedla k přijetí první legislativy regulující experimenty se zvířaty. Druhá část představuje postoj F. P. Cobbeové, která je nejvýraznější ženskou postavu v tomto sporu. Třetí část mapuje situaci v českých zemích a nabízí důvody, které vysvětlují, proč se u nás v dané době organizované protivivisekční hnutí nezformovalo. Autorka tvrdí, že klíčovou roli sehrálo pozitivní vnímání vědců, které pramenilo z jejich zapojení do procesu národního obrození. V poslední části textu jsou pak představeny názory na vivisekci dvou postav českého ženského hnutí na počátku 20. století, P. Moudré a E. Vozábové. Autorka ukazuje, že v dané době argumenty, které líčily experiment v medicíně jako nepotřebnou a neužitečnou metodu bádání, již nemohly být přesvědčivé.
Anotace anglicky
The paper presents a comparison of the character and development of the discussion on the use of animals for scientific purposes in England and the Czech Lands, with the emphasis on the connection between the anti-vivisection and women's movements. Against the background of the development of medical science, the first part describes the circumstances of the rise of the controversy and the path that led to the adoption of the first law regulating animal experiments. The second part presents the attitude of F. P. Cobbe, who was the most influential female figure in the debate. The third part maps the situation in the Czech Lands and suggests reasons as to why an organized anti-vivisection movement had not formed there. The author claims that the key role was played by the favorable perception of scientists due to their involvement in the process of National Revival. The last part presents the views on vivisection of two figures of Czech women's movement at the beginning of 20th century – P. Moudrá and E. Vozábová. The author shows that the arguments that depicted the experiment in medical science as an unnecessary and useless method of research could no longer be convincing at the time.
Návaznosti
GA17-06697S, projekt VaVNázev: Ženy v české filozofii a vědě
Investor: Grantová agentura ČR, Standardní projekty
VytisknoutZobrazeno: 27. 9. 2020 12:59