2018
Analýza kariogenních bakterií a kvasinek u studentů zubního lékařství - pilotní studie
KÖVÉR, Dávid, Veronika TKÁČOVÁ, Veronika VITOUCHOVÁ, Kristián KROTKÝ, David NOVÁK et. al.Základní údaje
Originální název
Analýza kariogenních bakterií a kvasinek u studentů zubního lékařství - pilotní studie
Název anglicky
Tha analysis of the cariogenic bacteria and yeasts in students of Dentistry - pilot study.
Autoři
KÖVÉR, Dávid (703 Slovensko, domácí), Veronika TKÁČOVÁ (703 Slovensko, domácí), Veronika VITOUCHOVÁ (203 Česká republika, domácí), Kristián KROTKÝ (703 Slovensko, domácí), David NOVÁK (203 Česká republika, domácí), Michaela BARTOŠOVÁ (703 Slovensko, domácí), Filip RŮŽIČKA (203 Česká republika, domácí), Jan LOCHMAN (203 Česká republika, domácí), Martina ZAPLETALOVÁ (203 Česká republika, domácí), Martina KUKLETOVÁ (203 Česká republika, domácí), Lydie IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ (203 Česká republika, domácí) a Petra BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
62. Studentská vědecká konference, 2018
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30208 Dentistry, oral surgery and medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/18:00106919
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
ISBN
978-80-210-8959-4
Klíčová slova česky
zubní kaz, kariogenní bakterie, kvasinky, orální mikrobiom, orální hygiena
Klíčová slova anglicky
microbiota oral health status students dentistry
Změněno: 21. 3. 2019 12:04, Soňa Böhmová
V originále
Úvod a cíle: Zubní kaz je infekční onemocnění, na jehož vzniku a rozvoji se podílejí kariogenní bakterie a dle novějších studií také kvasinky. Při prevenci tohoto onemocnění tvrdých zubních tkání hraje důležitou roli orální hygiena. Cílem této pilotní studie bylo analyzovat vybrané mikroorganizmy a orální status studentů zubního lékařství, abychom mohli definovat úroveň jejich orální hygieny a celkové riziko vzniku a rozvoje zubního kazu. Materiály a metody: Provedli jsme dotazníkové šetření mezi studenty zubního lékařství zaměřené na jejich zdravotní stav, orální hygienu a stravu. Celkově zdravé studenty (bez diabetes mellitus, autoimunitních onemocnění apod.), kteří v posledních 3 měsících neužívali antibiotika, jsme klinicky vyšetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub). Od studentů jsme odebrali vzorky sulkulární tekutiny a zubního plaku ze zubu 36 a stanovili jsme přítomnost kvasinek pomocí MALDI-TOF techniky a kariogenních bakterií (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) metodikou qPCR. Výsledky jsme statisticky zpracovali s využitím softwaru Statistica verze 13.2. Výsledky: Do studie probíhající v letech 2017-2018 v Brně jsme zařadili 72 studentů zubního lékařství (50 žen a 22 mužů), průměrného věku 22,9 let ± 2,3 (směrodatná odchylka) s průměrným body mass indexem 22,0±2,9 kgm-2. Intaktní stálou dentici mělo pouze 9,7 % z nich, medián KPE byl v celé skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8]. Všichni respondenti si čistí zuby alespoň 2x denně a minimálně 1x ročně navštěvují zubního lékaře v rámci preventivní prohlídky. U 43,6 % studentů jsme prokázali kvasinky, z toho u 38,0 % se jednalo o Candida albicans a u 5,6 % o Candida dubliniensis, která však byla identifikována pouze u studentů s KPE 5. Mezi skupinami studentů s KPE<5 a s KPE 5 jsme statisticky významný rozdíl v přítomnosti C. dubliniensis nenalezli (P=0,077). Počet bakterií S. mutans ve vzorku řádově alespoň 103 byl zjištěn pouze u jedné osoby, zatímco na Lactobacillus sp. bylo slabě pozitivních (řádově103-104bakterií) 13,9 % vzorků. Přítomnost Actinomyces sp. byla zaznamenána u všech osob (minimálně 103 bakterií ve vzorku), avšak jen u jedné osoby byl detekován silně pozitivní výsledek (počet bakterií vyšší než 106). Medián procentuálního zastoupení 3 stanovovaných bakterií v celém orálním mikrobiomu byl 2 % (minimum-maximum, 0-11 %). Závěry: Ačkoliv jsme u všech studentů zubního lékařství zahrnutých do studie zaznamenali vynikající úroveň orální hygieny a až na jednu výjimku jsme nedetekovali přítomnost majoritní kariogenní bakterie S. mutans, více než 90 % z nich trpělo/trpí zubním kazem. Tento fakt dokládá, že v etiopatogenezi zubního kazu mohou hrát roli také jiné faktory, např. genetické predispozice jedince. Abychom lépe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a S. mutans při vzniku zubního kazu je třeba dalšího výzkumu.
Anglicky
The aim of this pilot study was analyzed oral microbiota and oral health status in students of Dentistry to identify the level of their oral hygiene and dental caries risk.
Návaznosti
| MUNI/A/1008/2017, interní kód MU |
| ||
| NV17-30439A, projekt VaV |
|