PETŘÍK, Jan, Libor PETR, Katarína ADAMEKOVÁ, Michaela PRIŠŤÁKOVÁ, Anna POTŮČKOVÁ, Zuzana LENĎÁKOVÁ, Marcin FRĄCZEK, Petr DRESLER, Jiří MACHÁČEK, Tomasz KALICKI a Lenka LISÁ. Disruption in an alluvial landscape: settlement and environment dynamics in the Alluvium of the river Dyje at the Pohansko archaeological site (Czech Republic). Quaternary International, 2019, roč. 511, MAR 30, s. 124-139. ISSN 1040-6182. doi:10.1016/j.quaint.2018.04.013.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Disruption in an alluvial landscape: settlement and environment dynamics in the Alluvium of the river Dyje at the Pohansko archaeological site (Czech Republic)
Název česky Narušení v aluviální krajině: osídlení a dynamika prostředí v aluviu řeky Dyje na archeologické lokalitě Pohansko (Česká republika)
Autoři PETŘÍK, Jan (203 Česká republika, garant, domácí), Libor PETR (203 Česká republika, domácí), Katarína ADAMEKOVÁ (703 Slovensko, domácí), Michaela PRIŠŤÁKOVÁ (703 Slovensko, domácí), Anna POTŮČKOVÁ (203 Česká republika), Zuzana LENĎÁKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Marcin FRĄCZEK (616 Polsko), Petr DRESLER (203 Česká republika, domácí), Jiří MACHÁČEK (203 Česká republika, domácí), Tomasz KALICKI (616 Polsko) a Lenka LISÁ (203 Česká republika, domácí).
Vydání Quaternary International, 2019, 1040-6182.
Další údaje
Originální jazyk angličtina
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 10508 Physical geography
Stát vydavatele Spojené království
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Impakt faktor Impact factor: 1.952 v roce 2018
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Doi http://dx.doi.org/10.1016/j.quaint.2018.04.013
UT WoS 000469219600010
Klíčová slova anglicky Floodplain; Late Holocene; Aggradation; Floodplain occupation; Human impact; Iron Age; Great Moravian Empire; Early Middle Ages
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Lucie Jarošová, DiS., učo 205746. Změněno: 6. 1. 2020 16:01.
Anotace
Floodplain alluvia can provide a combination of natural and anthropogenic evidence of environmental changes, allowing to directly examine their evolution in relation to settlement dynamics. Such evidence is recorded, for example, at the archaeological site Pohansko by the town of Břeclav, a former centre of the Great Moravian Empire. The aim of our research was to explore what conditions on the floodplain could have caused the abandonment of this environment. Special attention was paid to the climax of the floodplain's occupation during the times of the Great Moravian Empire (AD 836–906) and to the decline of its occupation in the following centuries. The environmental record at the Pohansko site starts in the 7th century BC. From the Iron Age onwards (Hallstatt and La Tene periods) there is evidence of non-agricultural human activities. Since the 3rd and 2nd centuries BC to at least the second half of the 10th century AD, there is no record of any floodplain aggradation or flooding at the site. Later, both the archaeological and palaeoecological records on the floodplain probably got exposed and redeposited. The result is a mechanically disturbed layer that is synchronous with soil horizons and subsequent Early Mediaeval cultural layers covering sandy elevations. For an unknown reason, the site was deserted for many centuries after the end of the 10th century AD. During the High Mediaeval period and the early Modern Era, especially since the 15th century AD, overbank deposits covered the floodplain. Intensified human impact in the river catchment and climate change during the Little Ice Age were the main triggers of this change. The results correlate with the written historical sources pertaining to this area, which speak about an increasing frequency of flooding in the Czech lands since the 14th century, and especially in the second half of the 16th century. As a result, these sites became unsuitable for settlement and abandoned.
Anotace česky
Nivní náplavy mohou poskytnout kombinaci přírodních a antropogenních důkazů o změnách v životním prostředí, které umožňují přímo zkoumat jejich vývoj ve vztahu k dynamice osídlení. Takový důkaz je zaznamenán například v archeologickém místě Pohansko u města Břeclav, bývalého středu Velkomoravské říše. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, jaké podmínky na záplavovém území by mohly způsobit opuštění tohoto prostředí. Zvláštní pozornost byla věnována vyvrcholení okupace lužního období v době Velkomoravské říše (836-906 AD) a poklesu jejího zaměstnání v následujících stoletích. Záznam o životním prostředí na místě Pohansko začíná v 7. století před naším letopočtem. Od doby železné (Hallstatt a La Tene) existují důkazy nezemědělské lidské činnosti. Od 3. a 2. století př. Nl přinejmenším v druhé polovině 10. století nl neexistuje žádný záznam o záplavách nebo povodních na místě. Později byly oba archeologické a paleoekologické záznamy na záplavovém území pravděpodobně vystaveny a znovu vystaveny. Výsledkem je mechanicky narušená vrstva, která je synchronní s půdními horizonty a následnými raně středověkými kulturními vrstvami, které pokrývají písečné vyvýšení. Z neznámého důvodu byl pozemek opuštěn mnoho století po skončení 10. století. Během vysokého středověkého období a rané moderní doby, zejména od 15. století nl, nadnárodní vklady pokrývaly nivu. Intenzivní vliv člověka na povodí řeky a změnu klimatu během Malé doby ledové byly hlavními spouštěči této změny. Výsledky jsou v souladu s písemnými historickými prameny, které se týkají této oblasti a které se od 14. století staly stále častějšími povodněmi v českých zemích, zejména ve druhé polovině 16. století. V důsledku toho se tyto lokality staly nevhodnými pro vypořádání a opuštěnými.
Návaznosti
MUNI/M/1790/2014, interní kód MUNázev: Vztahy mezi člověkem, klimatem a vegetací v předindustriální krajině na různých prostorových měřítcích (Akronym: CLOVEG)
Investor: Masarykova univerzita, Grantová agentura MU, Kategorie G - PPV - Mezioborové výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 25. 2. 2020 22:36