Biomonitoring práce s genotoxickými látkami a faktory v onkologickém zdravotnickém zařízení

PETROVOVÁ, Markéta, Petra MUSILOVÁ, Marek SVOBODA, Iveta SELINGEROVÁ, Roman GONĚC, Hana HRADSKÁ, Dita KADLČÍKOVÁ, Miluše VOZDOVÁ, Petr BRHEL a Jiří RUBEŠ. Biomonitoring práce s genotoxickými látkami a faktory v onkologickém zdravotnickém zařízení. Klinická onkologie. roč. 31, Suppl1, s. 163-167. ISSN 0862-495X. 2018.

Základní údaje

• Originální název: Biomonitoring práce s genotoxickými látkami a faktory v onkologickém zdravotnickém zařízení
• Název anglicky: Biomonitoring of Work with Genotoxic Substances and Factors in a Cancer Treatment Facility
• Autoři: PETROVOVÁ, Markéta, Petra MUSILOVÁ, Marek SVOBODA, Iveta SELINGEROVÁ, Roman GONĚC, Hana HRADSKÁ, Dita KADLČÍKOVÁ, Miluše VOZDOVÁ, Petr BRHEL a Jiří RUBEŠ.
• Vydání: Klinická onkologie, 2018, 0862-495X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 10700 1.7 Other natural sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: prevence; profesní expozice; cytostatika; ionizující záření; chromozomální aberace; in situ hybridizace; fluorescence
• Klíčová slova anglicky: preventive medicine; occupational exposure; cytostatic agens; chromosome aberrationa; in situ hybridisation; flourescence
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Východiska: Dlouhodobá profesní expozice zdravotníků cytostatikům a ionizujícímu záření je spojena s možným projevem jejich genotoxických, karcinogenních a teratogenních účinků. Jsou prezentovány výsledky vyšetření zdravotníků fluorescenční in situ hybridizací. Materiál a metody: Ve zdravotnickém zařízení orientovaném na onkologickou problematiku bylo vyšetřeno 101 zaměstnanců (někteří opakovaně) pracujících v riziku cytostatik nebo s ionizujícím zářením. Kontrolní skupinu tvořilo 119 osob bez rizikové expozice. Byla použita fluorescenční in situ hybridizace s třemi páry celochromosomových sond a pancentromerickou sondou a stanovena frekvence translokací. Výsledky: Zjištěný celkový počet chromozomálních přestaveb se u zdravotníků i kontroly koreluje s věkem. Při zohlednění závislosti na věku byla zjištěna zvýšená hodnota chromozomálních přestaveb u 11 osob, z toho 10 žen, na pracovních pozicích farmaceut, všeobecná sestra, lékařka. U 9 z nich se jednalo o práci s cytostatiky. Pět z nich bylo vyšetřeno opakovaně po 2 letech, kdy zjištěné hodnoty poklesly na kontrolní úroveň. Jedna osoba s vyšší hodnotou dosahovala nadlimitních výsledků i při současně probíhajícím vyšetření klasickou cytogenetickou analýzou periferních lymfocytů a byla poté přeřazena trvale mimo práci s cytostatiky. Závěr: Výsledky biomonitoringu je třeba hodnotit skupinově i individuálně, s ohledem na osobní anamnézu a možné neprofesní vlivy u jednotlivců a zejména v souvislosti s konkrétními výsledky měření z prostředí.

Anotace anglicky

Background: A long-term occupational exposure of healthcare staff to cytostatics and ionizing radiation is associated with a possible manifestation of their genotoxic, carcinogenic and teratogenic effects. Material and methods: A total number of 101 employees working with cytostatics or ionizing radiation were examined (some of them repeatedly) in a cancer treatment facility. The control group consisted of 118 persons excluded from the risk exposure. Fluorescence in situ hybridization with three pairs of whole-chromosomal probes and a pancrossomeric probe was used and the translocation frequency was determined. Results: The total number of chromosomal rearrangements of healthcare professionals and control group correlates with age. Taking into account the age dependence, an increased level of chromosomal reconstruction was found in the case of 11 individuals, 10 of which were female, working on the positions of pharmacist, general nurse, physician. Nine of those case involved the work with cytostatics. Five of these cases were re-examined two years later and the observed levels dropped to the control level. Conclusion: The results of biomonitoring should be evaluated on a group basis and individually, taking into account the personal history and possible non-professional effects on individuals – in particular those related to specific environmental measurement results.

Návaznosti

• NV15-33999A, projekt VaV: Název: Vývoj nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv na principu syntetické letality