Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@proceedings{1420202, author = {Kövér, Dávid and Vitouchová, Veronika and Tkáčová, Veronika and Krotký, Kristián and Novák, David and Bartošová, Michaela and Růžička, Filip and Lochman, Jan and Zapletalová, Martina and Kukletová, Martina and Izakovičová Hollá, Lydie and Bořilová Linhartová, Petra}, booktitle = {Den výzkumných prací 2018, Praha}, keywords = {oral microbiom gingivitis parodontitis dental students}, language = {cze}, title = {Mikrobiální analýza a orální status u studentů zubního lékařství LF MU}, year = {2018} }
TY - CONF ID - 1420202 AU - Kövér, Dávid - Vitouchová, Veronika - Tkáčová, Veronika - Krotký, Kristián - Novák, David - Bartošová, Michaela - Růžička, Filip - Lochman, Jan - Zapletalová, Martina - Kukletová, Martina - Izakovičová Hollá, Lydie - Bořilová Linhartová, Petra PY - 2018 TI - Mikrobiální analýza a orální status u studentů zubního lékařství LF MU KW - oral microbiom gingivitis parodontitis dental students N2 - Úvod a cíl: Orální mikrobiom je specifické společenství organizmů se složitými vztahy. V etiopatogenezi zubního kazu a gingivitidy/parodontitidy hrají roli kariogenní/parodontální bakterie, uvažuje se však i o významu kvasinek. Cílem naší pilotní studie bylo zjistit úroveň orální hygieny a stav chrupu u studentů zubního lékařství, a dále u nich analyzovat vybrané orální patogeny. Materiály a metody: Provedli jsme dotazníkové šetření mezi studenty zubního lékařství zaměřené na orální hygienu a dietu. Celkově zdravé studenty (bez systémových onemocnění) a ty, kteří v posledních 3 měsících neužívali antibiotika, jsme klinicky vyšetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub), gingivální index (GI) a index plaku (PI). Od studentů jsme odebrali vzorky zubního plaku a sulkulární tekutiny ze zubu 36 a stanovili jsme kvasinky pomocí MALDI-TOF techniky (pouze u 76 studentů), kariogenní bakterie (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) a parodontální patogeny (Aggregatibacter actinomycetemcomitants, Tanarella forsythia, Porphyromonas gingivalis, Prevotella intermedia, Treponema denticola, Parvimonas micra, Fusobacterium nucleatum) metodikou qPCR. Výsledky: Do studie probíhající v letech 2017-2018 na LF MU a FN u sv. Anny v Brně jsme zařadili 100 studentů zubního lékařství české a slovenské národnosti (65 žen a 35 mužů) průměrného věku±směrodatná odchylka 22,5±2,1 let s průměrným body mass indexem 21,8±2,8 kgm-2. Intaktní stálou dentici mělo pouze 8,0 % z nich, medián KPE byl v celé skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8], medián indexu KPE plošek byl 7 [2,5-13], GI 0,1 [0,0-0,3] a PI 0,6 [0,3-1,0]. Zaznamenali jsme, že si všichni respondent čistí zuby alespoň 2x denně a minimálně 1x ročně navštěvují zubního lékaře v rámci preventivní prohlídky. U 40,7 % studentů byla detekována přítomnost kvasinek, z toho u 35,4% se jednalo o Candida albicans a u 5,3 % o Candida dubliniensis, která však byla nalezena pouze u osob s KPE5. Mezi skupinami studentů s KPE<5 a s KPE5 jsme neprokázali statisticky významný rozdíl v přítomnosti C. dubliniensis (P=0,09). Z kariogenních bakterií byl spíše výjimečně detekován S. mutans (počet bakterií ve vzorku řádově alespoň 103), a to u tří osob. Medián procentuálního zastoupení tří kariogenních bakterií v celém orálním mikrobiomu byl 1,8 % (minimum-maximum, 0,0-11,5 %), riziko zubního kazu dle mikrobiologické analýzy je zvýšené u 23 % osob – z toho u 4 je riziko vysoké. Dále jsme zjistili, že u 5 % studentů byl přítomen A. actinomycetemcomitans v počtu bakterií ve vzorku více než 105. Po kompletní analýze sedmi parodontálních patogenů, jejichž medián zastoupení byl roven 2,5 % (0,0-67,7 %), bylo zvýšené riziko onemocnění závěsného aparátu zubů pozorováno u 36 % studentů. Sumární kvantita 10 sledovaných patogenů k dalším orálním bakteriím u jedince pozitivně korelovala s hodnotou jeho PI (r=0,32, P=0,001). Závěry: Ačkoliv jsme u všech studentů zubního lékařství zahrnutých do studie zaznamenali vynikající úroveň orální hygieny, a až na 3 případy jsme nedetekovali přítomnost majoritní kariogenní bakterie S. mutans, více než 90 % z nich trpělo/trpí zubním kazem. Až 1/3 studentů má zvýšené riziko onemocnění závěsného aparátu zubu. V popsaném relativně homogenním vzorku osob můžeme v budoucnu studovat další rizikové faktory zubního kazu, může také sloužit jako kontrolní skupina k pacientům s vybranými chorobami ve studiích v designu případů a kontrol (tzv. case-control study). Abychom lépe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a kariogenními bakteriemi při vzniku zubního kazu je zapotřebí dalšího výzkumu na větším souboru osob. ER -
KÖVÉR, Dávid, Veronika VITOUCHOVÁ, Veronika TKÁČOVÁ, Kristián KROTKÝ, David NOVÁK, Michaela BARTOŠOVÁ, Filip RŮŽIČKA, Jan LOCHMAN, Martina ZAPLETALOVÁ, Martina KUKLETOVÁ, Lydie IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ a Petra BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ. Mikrobiální analýza a orální status u studentů zubního lékařství LF MU. In \textit{Den výzkumných prací 2018, Praha}. 2018.
|