„Živý květ jara“, či nový koncept? : Sběratelská reflexe tvorby Adrieny Šimotové v socialistickém Československu v letech 1965–1980. Nástin problematiky

RUSINKO, Marcela. „Živý květ jara“, či nový koncept? : Sběratelská reflexe tvorby Adrieny Šimotové v socialistickém Československu v letech 1965–1980. Nástin problematiky. Opuscula historiae artium. Masarykova univerzita, 2017, roč. 66/2017, č. 2, s. 166-181. ISSN 1211-7390.

Základní údaje

Originální název

„Živý květ jara“, či nový koncept? : Sběratelská reflexe tvorby Adrieny Šimotové v socialistickém Československu v letech 1965–1980. Nástin problematiky

Název anglicky

‘A Living Flower of the Spring’ or a New Concept? : The Response of Collectors to the Work of Adriena Šimotová in State-Socialist Czechoslovakia between 1965 and 1980

Autoři

RUSINKO, Marcela (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Opuscula historiae artium, Masarykova univerzita, 2017, 1211-7390

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14210/17:00102993

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

Adriena Šimotová; private art collecting; institutional collections; Czech post-war modernism; Meda Mládková; Jiří Kolář; Jiří Valoch; Jiří Kotalík

Štítky

rivok

---

Anotace

V originále

V recenzi věnované první samostatné výstavě Adrieny Šimotové v Galerii Československý spisovatel v roce 1965 označil Jiří Šetlík malířčinu tvorbu za „živý květ pražského výstavního jara“. Termín symbolizuje východisko, od nějž se v polovině 70. let, po osobní tragédii, vydala k odlišné, kvalitativně nové konceptuální a materiálové tvorbě, textilním kolážím s náměty mezilidské komunikace a posléze papírovým reliéfům. Nakolik na autorčino dílo v letech 1965 až 1980 reagovala nově vznikající generace soukromých sběratelů současného umění a nakolik veřejné sbírkové instituce? Mezi prvními osobnostmi, které dílo Šimotové sběratelsky docenily, byla galeristka Meda Mládková a básník Jiří Kolář. Významné textilní koláže z přelomového cyklu Vymezení člověka (1977) se dostaly do sbírek Jiřího Valocha a Milana Webera. Jeden z prvních rozměrných papírových reliéfů získal architekt Josef Chloupek. Tyto osobnosti současně autorce v problematickém období, kdy její dílo nemohlo být v centrech vystavováno, pořádaly lokální přehlídky. Akvizice veřejných sbírek, byť začaly dříve, stavěly konzervativně na tradičnější malířské poloze šedesátých let.

Anglicky

In a review of Adriena Šimotová’s first independent exhibition at the Czechoslovak Writers Gallery (Galerie Československý spisovatel) in 1965, Jiří Šetlík described the painter’s work as ‘the living flower of the Prague spring of exhibitions’. This phrase symbolises the starting point from which in the middle of the 1970s, after a personal tragedy, her art turned in a different and qualitatively new conceptual and material direction and she began creating textile collages, with interpersonal communication as its subject matter, and then paper reliefs. How much did the newly emerging generation of private collectors of contemporary art and art museums respond to the body of work she created between 1965 and 1980? Among the first figures to fully appreciate Šimotová’s art as a collector were gallery-owner Meda Mládková and poet Jiří Kolář. Important textile collages from Šimotová’s ground-breaking The Definition of Man (Vymezení člověka) cycle (1977) became part of the collections of Jiří Valoch and Milan Weber. One of the first large-scale paper reliefs was acquired by architect Josef Chloupek. These individuals also organised local shows during this difficult time when her work could not be exhibited in any major centre. Although public art museums began acquiring her work earlier, they focused conservatively on her more traditional work as a painter in the 1960s.