2018
Ostracism on Film : Visualizing "Social Death"
VELESKI, StefanZákladní údaje
Originální název
Ostracism on Film : Visualizing "Social Death"
Název česky
Ostrakismus ve filmu : vizualizace „sociální smrti“
Autoři
Vydání
Nature and Narrative : Literature and Pedagogy in the Anthropocene, 22.6.2018, Saint Louis University, Madrid, 2018
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
50802 Media and socio-cultural communication
Stát vydavatele
Španělsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00103223
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
ostrakismus; biosemiotika; evoluční psychologie; filmová naratologie; lidské univerzálie; dědičnost proti prostředí
Klíčová slova anglicky
ostracism; biosemiotics; evolutionary psychology; film narratology; human universals; nature versus nurture
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 3. 4. 2019 07:55, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
This paper deals with the mechanisms and techniques underlying cinematic depictions of ostracism. This phenomenon consists either of marginalization of an individual within the social group, or his total exclusion from it - a form of social control that promotes conforming to the group norms. Ostracism is a uniquely human evolutionary remnant from a time when all humans lived in small hunter-gatherer bands and such social censure had disastrous effects on the affected person's reproductive success (hence the moniker "social death"). Since humans are inherently social animals, the mere observation of ostracism of another person can be a source of emphatic pain. Similarly, the evolved defense mechanism of picking up non-verbal cues of impending ostracism (even something as seemingly trivial as avoidance of eye contact) is inherently visual in nature. Therefore, this process is perfectly relayed by cinema as an audiovisual medium. The audience vicariously experiences the "social pain" of the affected character on the screen, which with its "high stakes" engenders a feeling of suspense. Filmmakers exploit such moments and strategically place them at key junctures of the narrative in order to maximize their impact. The paper features a detailed analysis of these intentional "manipulations" of the audience in a selection of films, through testing them against the main theories of narrative tension and suspense, such as Smuts' "desire frustration" theory and Yanal's "emotional misidentification" theory. The paper highlights the instantaneity of the process of audience reception in films featuring ostracism, which challenges certain poststructuralist notions in reception studies.
Česky
Tento článek se zabývá mechanismy a technikami, které jsou základem filmového zobrazení ostrakismu. Tento jev spočívá buď v marginalizaci jednotlivce v rámci sociální skupiny, nebo v jeho úplném vyloučení ze skupiny, což je forma sociální kontroly, která podporuje dodržování skupinových norem. Ostrakismus je jedinečný lidský evoluční pozůstatek od doby, kdy všichni lidé žili v malých skupinách lovců a sběračů a ostrakismus měl katastrofální následky na reprodukční úspěch postižené osoby (odtud název „sociální smrt”). Vzhledem k tomu, že lidé jsou ve své podstatě sociální zvířata, pouhé pozorování ostrakismu jiné osoby, může být zdrojem empatické bolesti. Rozvinutý obranný mechanismus získávání neverbálních podnětů k nastávajícímu ostrakismu (dokonce i něco tak zdánlivě triviálního jako vyhýbání se kontaktu očima) je ve své podstatě vizuální. Proto je tento proces dokonale přenášen pomocí filmu jako audiovizuálním médiem. Diváci prožívají „sociální bolest“ postiženého charakteru na obrazovce, která se svými “vysokými sázkami" vyvolává pocit napětí. Filmoví tvůrci takových okamžiků využívají a strategicky je umísťují na klíčové kousky vyprávění, aby maximalizovali jejich dopad. Článek analyzuje tyto úmyslné „manipulace“ publika ve vybraných filmech, testuje je proti hlavním teoriím narativního napětí jako Smutova teorie „frustrace touhy” a Yanalova teorie „emocionální misidentifikace”. Příspěvek zdůrazňuje okamžitý průběh přijímání diváků ve filmech s ostrakismem, který zpochybňuje určité poststrukturalistické představy v recepčních studiích.
Návaznosti
| MUNI/A/1003/2017, interní kód MU |
|