B 2018

Eight Fragments from the World of Serbian, Croatian, Bosnian and Montenegrin Languages. Selected South Slavonic Studies 1

KREJČÍ, Pavel

Základní údaje

Originální název

Eight Fragments from the World of Serbian, Croatian, Bosnian and Montenegrin Languages. Selected South Slavonic Studies 1

Název česky

Osm střípků ze světa srbštiny, chorvatštiny, bosenštiny a černohorštiny. Vybrané jihoslovanské studie 1

Vydání

1., elektronické vyd. Brno, 152 s. 2018

Nakladatel

Masaryk University

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

60203 Linguistics

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

elektronická verze "online"

ISBN

978-80-210-8992-1

Klíčová slova česky

jihoslovanské jazyky;problematika standardizace srbštiny/chorvatštiny/bosenštiny/černohorštiny

Klíčová slova anglicky

South Slavonic languages;Serbian/Croatian/Bosnian/Montenegrin - problems of standardization

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 13. 9. 2018 13:58, Mgr. Radka Vyskočilová

Anotace

V originále

The book presents a summary of the selected studies and analyses in the field of South Slavonic studies, but above all on questions related to Serbo-Croatian and the languages in which it transformed after 1990 (Serbian, Croatian, Bosnian, Montenegrin). The chapters are mainly sociolinguistically focused. The book starts with general overview of South Slavonic languages, their classification, grammar, but also the graphical systems used in the South Slavonic area. In the next chapters it pays attention mainly to the problematic elements in the history and the present relations between the particular "Serbo-Croatian" nations and their languages.

Česky

Publikace představuje vybrané studie a analýzy, které se zabývají problematikou jihoslovanských jazyků, zaměřuje se však prakticky výhradně na otázky spojené s bývalou srbochorvatštinou a s jazyky, které ji po roce 1990 v příslušných zemích nahradily (srbština, chorvatština, bosenština, černohorština). Jednotlivé kapitoly mají především sociolingvistické zaměření. První kapitolu tvoří všeobecný přehled jihoslovanských jazyků a jejich klasifikace, gramatická struktura, ale i grafické systémy používané v minulosti i současnosti v prostředí tzv. centrálního jihoslovanského diasystému. Další kapitoly se zaměřují především na problematické momenty historických i současných vztahů mezi jednotlivými „srbochorvatskými“ národy (Srby, Chorvaty, Bosňáky a Černohorci) a jejich (spisovnými) jazyky.