k 2018

Novinky v léčbě a prevenci kolitidy vyvolané Clostridium difficile

STEBEL, Roman; Lenka VOJTILOVÁ; Michaela FREIBERGEROVÁ a Petr HUSA

Základní údaje

Originální název

Novinky v léčbě a prevenci kolitidy vyvolané Clostridium difficile

Název česky

Novinky v léčbě a prevenci kolitidy vyvolané Clostridium difficile

Autoři

STEBEL, Roman ORCID; Lenka VOJTILOVÁ; Michaela FREIBERGEROVÁ a Petr HUSA

Vydání

XXV. kongres České internistické společnosti ČLS JEP, 2018

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

klostridiová kolitida, fekální bakterioterapie, střevní mikrobiom, prevence
Změněno: 4. 10. 2018 19:57, MUDr. Roman Stebel, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod: Jedním z nejvýznamnějších nežádoucích účinků širokospektré antibiotické (ATB) terapie je narušení mikroflóry tlustého střeva. Zhruba 20 % postantibiotických průjmů je způsobeno přemnožením toxigenních kmenů Clostridium difficile. I přes všechny úspěchy moderní medicíny stále pozorujeme celosvětově u klostridiové kolitidy (CDI) vzestupný trend incidence, závažnosti případů, mortality a zejména počtu léčebných selhání. Právě časté rekurence pacienta dramaticky vyčerpávají a významně zhoršují jeho kvalitu života i prognózu quoad vitam. Cíle: Na základě retrospektivní analýzy případů CDI u hospitalizovaných pacientů v období od roku 2014 do roku 2017 determinovat nejvýznamnější rizikové faktory rozvoje CDI. Dále vyhodnotit účinnost jednotlivých terapeutických a preventivních postupů s důrazem na sekundárně preventivní opatření. Metodika a výsledky: Ve sledované období bylo léčeno pro diagnózu CDI celkem 981 pacientů. Mezi sledované parametry patřila mortalita, průměrná délka hospitalizace, počet rehospitalizací (odrážející počet rekurencí) a počet pacientů s vysokou náročností ošetřovatelské péče. Dále bylo sledováno, jaká ATB terapie předcházela rozvoji CDI a zda nemocní užívali léky snižující žaludeční aciditu. V rámci analýzy sekundárně preventivních opatření byla hodnocena účinnosti postupů, které mají za cíl zabránit rekurencím kolitidy. Jednalo se zejména o použití ATB selektivně účinkujících proti Clostridium difficile a o využití fekální bakterioterapie (FBT). Celková úspěšnost FBT (absence recidivy CDI v intervalu osmi týdnů od FBT) dosahovala k 76% a vykazovala statisticky nevýznamný pokles u opakovaných rekurenci. Závěry: Kolitida vyvolaná bakterií Clostridium difficile představuje v současnosti jedno z nejvýznamnějších infekčních onemocnění, které je kauzálně spojeno s poskytováním zdravotní péče. Jen na základě pečlivé analýzy rizikových faktorů rozvoje CDI lze realizovat v praxi účinná a racionální opatření omezující šíření této nemoci. FBT představuje unikátní terapeutickou metodu, která obnovením přirozeného ekosystému tlustého střeva dokáže zastavit pomyslný circulus vitiosus relabující CDI. Do budoucna lze předpokládat zdokonalování způsobu podání fekálního transplantátu (včetně perorální formy), širší využití selektivně účinkujících ATB a zavedení do praxe pasivní a aktivní imunizace.