2018
Proměna měst v pozdní antice
ŠTĚPÁNEK, TomášZákladní údaje
Originální název
Proměna měst v pozdní antice
Název anglicky
Transformation of Cities in Late Antiquity
Autoři
Vydání
Praha, Člověk, stavba, územní plánování 11 : sborník z konference, od s. 266-281, 16 s. 2018
Nakladatel
České vysoké učení technické
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60102 Archaeology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00104018
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-01-06482-5
ISSN
Klíčová slova česky
města; pozdní antika; římská říše; proměna; úpadek; fortifikace; christianizace
Klíčová slova anglicky
Late Antiquity; cities; Roman Empire; urban transformation; urban decline; fortification; Christianization
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 1. 3. 2019 10:31, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
Města se postupným vývojem stala základními stavebními kameny nejen starověkého světa. Především na nich závisela téměř po celou dobu své existence i síla mocné římské říše. Města zde tvořila páteř politické moci, ekonomiky, kultury i vzdělanosti. V pozdní antice (tj. ve 4.-6. století n. l.) se však tato klíčová opora začíná z mnoha ne úplně známých a objasněných příčin lámat a nepřirozeně kroutit, což má vliv na celou římskou říši. Toto období je důležité především jako přechodná fáze mezi antikou a raným středověkem, který nebyl tak civilizačně závislý na prosperujícím městě. V dnešní době, kdy ve městech žije více než polovina obyvatelstva planety, poutají změny probíhající u jejich pozdně antických předchůdců pozornost moderní vědy. Jak se tedy (z)měnila města v pozdní antice? Co bylo příčinou těchto změn? A co po nich následovalo? Může se něco podobného stát i dnes? Za pomoci archeologických a písemných pramenů budu v tomto příspěvku pojednávat o třech charakteristických fyzických rysech pozdně antické městské zástavby – o zmenšování osídlené plochy, o christianizaci vnitřní zástavby a o fortifikacích. Na těchto rysech nastíním některé z možných příčin i následků probíhajících změn v pozdně antických městech. Popíši také jejich jednotlivé „fáze“ ve starověké římské říši – klasické město, pozdně antická město a poté už to raně středověké. V závěrečné části příspěvku se pak pokusím srovnat situaci v pozdní antice s dnešním urbanizovaným světem.
Anglicky
Cities with gradual development have become the cornerstones of not only the ancient world. Almost all the time the power of the mighty Roman Empire depended on them. The cities there formed the backbone of political power, economy, culture, and education. However, in the late antiquity (in the 4th-6th century AD), this key backbone began to break and change for many reasons, affecting the whole Roman Empire. This period is particularly important as the transitional phase between the Antiquity and the Early Middle Ages, which was not so much depended on the prosperous city. Nowadays, when more than a half of the planet's population lives in the cities, the changes that took place in the late-ancient times are drawing attention of modern science. So how did the cities change in late antiquity? What caused these changes? And what followed them? Is there any analogy of a late-ancient city with a modern city today? With the help of archaeological and written sources, in this paper I discuss three distinctive physical features of the late antique urban development - the shrinking of the inhabited area, the Christianization of the internal development and the fortifications. These features highlight some of the possible causes and consequences of ongoing changes in late-ancient cities. In the final part of the paper I try to outline certain analogies with today's modern city.
Návaznosti
| MUNI/A/0734/2017, interní kód MU |
|