2018
Kobieta w kulturze wizualnej morawskich pałaców renesansowych
KNOZ, TomášZákladní údaje
Originální název
Kobieta w kulturze wizualnej morawskich pałaców renesansowych
Název česky
Žena ve vizuální kultuře moravských renesančních zámků
Název anglicky
Women in the visual culture of (Moravian) Renaissance chateaus
Autoři
KNOZ, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Kraków, Świat kobiet w Czechach i w Polsce w średniowieczu i w epoce nowożytnej, od s. 241-282, 42 s. 2018
Nakladatel
Wydawnictwo Naukowe Akademii Ignatianum w Krakowie
Další údaje
Jazyk
polština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Polsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00101313
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-83-7614-374-3
Klíčová slova česky
Dějiny; Ženy; Genderová studia; Raný novověk; Morava; Zámk; Renesance
Klíčová slova anglicky
History; Women; Gender Studies; Early New Age; Moravia; Chateaux; Renaissance
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 11. 4. 2019 13:42, Mgr. Monika Kellnerová
V originále
W powszechnej świadomości bardzo długo dawna historia Europy była postrzegana jako historia mężczyzn lub też jako historia tworzona przez mężczyzn i dla mężczyzn, w której kobiety odgrywały rolę drugorzędną, a pod wieloma względami wręcz pasywną. Pewną zmianą była jedynie w tym zakresie zmiana metodologiczna, które skutkowała wprowadzeniem „nowych problemów“, „nowych podejść“ i „nowych obiektów“ historiograficznych – jednym z nich była w szerszym tego słowa znaczeniu historia kobiet. Celem niniejszego tekstu jest próba charakterystyki roli kobiety w kulturze wizualnej morawskich i środkowoeuropejskich pałaców renesansowych. Bowiem rola kobiety, czy też wspólna rola kobiety i mężczyzny, szlachcianki i szlachcica, w zasadniczy sposób określała architektoniczną postać rezydencji, łącznie z wizualną prezentacją systemu siedziby szlacheckiej za pośrednictwem heraldyki, ikonologii i emblematyki, ale na przykład także poprzez „praktyczne“ wyposażenie rezydencji czy zbiorów znajdujących się w pałacu.
Česky
V obecném povědomí bývaly velmi dlouho starší evropské dějiny vnímány jako dějiny mužů, resp. jako dějiny utvářené muži a pro muže, v nichž ženy sehrávají pouze sekundární a v mnohém ohledu pasívní roli. Pouze určitou modifikaci v tomto ohledu představoval metodologický posun, který jako jeden z historiografických „nových objektů“ přinesl „dějiny žen“. V posledních letech se nicméně metodologický přístup k dějinám žen z prostředí společenských elit raného novověku výrazným způsobem proměnil. Je zkoumána jako role, jež se s rolí muže odehrávala na stejném sociálním jevišti. Společná byla i vizuální prezentace, v níž muž a žena v kulturním prostředí středoevropské renesance vystupují a jak toto navíc oba společně spoluvytvářeli a spoluidentifikovali. Žena sehrávala nezastupitelnou roli také v praktickém i symbolickém světě renesančního sídla. Tato role se proměňovala v čase a situaci. Narůstala ve chvíli, kdy na zámku došlo ke sňatku a kdy se sídlo přebudovávalo, aby mohlo plnit nové reálné i symbolické funkce vzhledem k přítomnosti zámecké paní-hospodyně a nové „gendrové“ struktuře aristokratického dvora. V tomto kontextu byla role ženy ve vizuální kultuře raně novověkých zámků určována několika základními danostmi. Vedle sociální úlohy v aristokratické společnosti to byla symbolická úloha, jež ovšem do určité míry odrážela skutečnou funkci ústící v potřebě zplodit děti a vychovat následující generaci. V neposlední řadě nelze opomenout dobové decorum, odrážející antikizující svět italské a záalpské renesance. Toto decorum bylo podle některých autorů předurčeno návratem k antickému pantheonu, zprostředkovaným dobovými renesančními knihami.
Anglicky
In terms of common knowledge, older European history has long been perceived as the history of men, or the history of men and for men, in which women only play a second¬ary and in many respects a passive role. A methodological shift that presented “wom¬en‘s history” as one of the historiographical “new objects” meant a certain modification in this regard. In recent years, however, the methodological approach to the history of women in the environment of the social elite of the early modern age has changed sig¬nificantly. It is researched as a role that went together with a role of a men on the same social scene. Also within the visual presentation, both men and women appear together in the cultural environment of the Central European Renaissance, and moreover, they both co-create and co-identify it. Women also played an irreplaceable role in the practical and symbolic world of the Renaissance mansion. This role changed over time and with the situation. It grew in case of a marriage, and when the residence was being rebuilt to fulfill new real and sym¬bolic functions with regard to the presence of the chateau mistress and the new “gender” structure of the aristocratic court. In this context, the role of women in the visual culture of early modern chateaus was determined by several basic givens. In addition to the social role in the aristocratic soci¬ety, this was a symbolic role, but to some extent, it reflected a real function in the need to bear children and bring up the next generation. Last but not least, the contemporary de-corum, reflecting the antique-like world of the Italian and the Transalpine Renaissance, cannot be forgotten. This decorum, according to some authors, was predetermined by the return to the ancient pantheon as conveyed by Renaissance period books.
Návaznosti
| GB14-36521G, projekt VaV |
|