The pre-industrial landscape of Moravia – An unknown cultural heritage

ZAPLETALOVÁ, Jana, Jaromír KOLEJKA a Tomáš KREJČÍ. The pre-industrial landscape of Moravia – An unknown cultural heritage. In EURORURAL´ 18, 6th Moravian Conference on Rural Research, European Countryside and its Perception. Book of Abstracts, s. 49, Mendelova univerzita v Brně. 2018. ISBN 978-80-7509-567-1.

Základní údaje

Originální název

The pre-industrial landscape of Moravia – An unknown cultural heritage

Název česky

Předindustriální krajina Moravy – neznámé kulturní dědictví

Autoři

ZAPLETALOVÁ, Jana, Jaromír KOLEJKA a Tomáš KREJČÍ

Vydání

EURORURAL´ 18, 6th Moravian Conference on Rural Research, European Countryside and its Perception. Book of Abstracts, s. 49, Mendelova univerzita v Brně, 2018

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10508 Physical geography

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

ISBN

978-80-7509-567-1

Klíčová slova česky

předindustriální krajina, Morava, krajinné segmenty

Klíčová slova anglicky

Pre-industrial landscape, Moravia, landscape segments

Štítky

pre-industrial landscape, present landscape

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

The pre-industrial landscape in the Czech lands dates back to the period before the main wave of the Industrial Revolution, i.e. prior to the year 1850. Its relics are not, (except for the announced and proposed landscape historical conservation areas), in the Czech Republic recorded. As the pre-industrial landscape and the segments of the pre-industrial landscapes, we consider the current landscape with a preserved secondary structure of the landscape (the land use structure), i.e. with the distribution and share of arable land, permanent crops, forests, roads and trails, or mining areas and aquatic areas that originated and developed in the period preceding the onset of the industrial society in the Czech lands. The identification and mapping of segments of the pre-industrial landscape is based on the comparison of the secondary structure of the landscape (land use) of the stable cadastre (1824-1836) and maps from the Second Military Mapping Survey of Austria Empire (1836-1852) with the current territorial documentation of Moravia on the colour aerial orthophotomaps. The procedure is based on the visual and contextual comparison of the contemporary and ancient secondary landscape structure on-screen. All the materials compared are available in electronic form mutually comparable. The subsequent classification of the comparison results divides the identified pre-industrial landscape segments into three categories – • pre-industrial landscape site (up to 10 ha), • (do 1 km2) pre-industrial landscape area (up to 1 km2), and • Local pre-industrial landscape (over 1 km2). According to the intactness of the landscape then these categories are divided into three qualitative classes: exceptionally well-preserved, well preserved, satisfactorily preserved. The experience of inventory segments in the historical territory of Moravia indicate their relatively high number (usually in the form of crofts), but only a tiny number with a high degree of intactness, which would, however, require a specific management as a rare case of cultural heritage.

Česky

Předindustriální krajina v Českých zemích je datována do období před hlavní vlnou průmyslové revoluce, tedy před rok 1850. Její relikty nejsou, vyjma vyhlášených a navrhovaných krajinných památkových zón, v ČR evidovány. Za předindustriální krajinu a segmenty předindustriální krajiny považujeme areály současné krajiny se zachovalou druhotnou strukturou krajiny, tedy s rozmístěním a zastoupením zástavby, orné půdy, trvalých kultur, lesa, cest a stezek, případně těžebních, vodních aj. ploch, které vzniklo a vyvíjelo se v době předcházející nástupu průmyslové společnosti v Českých zemích. Identifikace a mapování segmentů předindustriální krajiny vychází ze srovnávání druhotné struktury krajiny (land use) stabilního katastru (1824-1836) a map II. vojenského mapování – Františkova (1836-1852) s aktuální územní dokumentací Moravy na barevné letecké ortofotomapě. Procedura je založena na vizuálním a kontextuálním srovnávání tehdejší a současné druhotné krajinné struktury on-screen. Všechny srovnávané materiály jsou k dispozici v elektronické georeferencované, vzájemně slícované podobě. Následná klasifikace výsledků srovnání rozděluje krajinnou strukturu do tří kategorií – • areály předindustriální krajiny (do 10 ha) • okrsky předindustriální krajiny (do 1 km2) a • místní předindustriální krajiny (nad 1 km2) Podle zachovalosti krajiny se pak tyto kategorie dělí do tří kvalitativních tříd: vyjímečně zachovalé, dobře zachovalé, uspokojivě zachovalé. Mapová dokumentace je vytvářena v GIS. Do atributové tabulky jsou ke každému zjištěnému segmentu ukládány jeho kvantitativní a kvalitativní charakteristiky. Dosavadní zkušenosti z inventarizace segmentů na historickém území Moravy dokládají jejich poměrně vysoký počet (většinou v podobě záhumenků), avšak jen nepatrný počet s vysokým stupněm zachovalosti, který by si však vyžadal specifický management jakožto vzácný případ kulturního dědictví.