2019
Moving towards more cohesive and polycentric spatial patterns? Evidence from the Czech Republic
MULÍČEK, Ondřej a Jiří MALÝZákladní údaje
Originální název
Moving towards more cohesive and polycentric spatial patterns? Evidence from the Czech Republic
Název česky
Směrem k soudržnému a polycentrickému prostorovému uspořádání? Zkušenosti z České republiky
Autoři
MULÍČEK, Ondřej (203 Česká republika, domácí) a Jiří MALÝ (203 Česká republika, garant)
Vydání
Papers in Regional Science, Hoboken, Wiley, 2019, 1056-8190
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50702 Urban studies
Stát vydavatele
Spojené státy
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 2.220
Kód RIV
RIV/00216224:14310/19:00107197
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000463384400025
Klíčová slova česky
Česká republika; polycentricita; významné dojížďkové proudy; územní soudržnost; sídelní systémy
Klíčová slova anglicky
Czech Republic; polycentricity; significant commuting flows; territorial cohesion; urban systems
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 29. 4. 2020 10:13, Mgr. Marie Šípková, DiS.
V originále
Territorial cohesion discourse represents normative and ideological vision of ideal spatial practices that should be applied in order to ensure balanced and polycentric spatial development. However, spatial diversity of existing territorial settings often diverge from political representations of spaces. Using the Czech Republic as a case study, the paper focuses on the development of urban system hierarchy by analysing the changes of work commuting flows in the postsocialist period. The results show that the configurations of everyday spatial routines and functioning of real urban systems differ from political imaginaries to a great extent and are moving towards a more polarized pattern.
Česky
Koncept územní koheze je ideologickou vizí ideálních prostorových praktik, která by měla sloužit k zajištění vyrovnaného a polycentrického územního rozvoje. Prostorová různorodost stávajících územních uspořádání je ovšem často v rozporu s politickými reprezentacemi prostoru. Článek je zaměřen na vývoj sídelního systému České republiky, který je analyzován na základě změn proudů dojížďky za prací v post-socialistickém období. Výsledky naznačují, že konfigurace každodenní prostorové rutiny a fungování reálných sídelních systémů jsou významně odlišné od politických plánovacích představ a směřují k polarizovanému prostorovému uspořádání.
Návaznosti
| GA17-16097S, projekt VaV |
|