KARKANOVÁ, Michala, Jan BERÁNEK, Petr KOLÁŘ, Daniela VYSLOUŽILOVÁ a Eva VLKOVÁ. White dot syndromy. In 19. VEJDOVSKÉHO OLOMOUCKÝ VĚDECKÝ DEN. 2018. ISBN 978-80-244-5290-6.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název White dot syndromy
Název česky White dot syndromy
Název anglicky White dot syndroms
Autoři KARKANOVÁ, Michala, Jan BERÁNEK, Petr KOLÁŘ, Daniela VYSLOUŽILOVÁ a Eva VLKOVÁ.
Vydání 19. VEJDOVSKÉHO OLOMOUCKÝ VĚDECKÝ DEN, 2018.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Lékařská fakulta
ISBN 978-80-244-5290-6
Klíčová slova česky white dot syndrom, mikrogranulom, zánět
Klíčová slova anglicky white do syndrom, microganuloma, inflammation
Změnil Změnila: MUDr. Michala Karkanová, Ph.D., učo 14065. Změněno: 17. 12. 2018 12:17.
Anotace
Cílem prezentace je upozornit na heterogenní skupinu vzácných autoimunitních zánětlivých onemocnění, kde v klinickém nálezu dominuje výsev, často typicky pro daný syndrom uložených, multifokálních mikrogranulomů v oblasti chorioidey, retinálního pigmentového epitelu a neuroretiny. White dot syndromy nejsou provázené systémovým autoimunitním onemocněním. Jedná se většinou o izolovaně oboustranné oční postižení. Tato onemocnění můžeme dělit do 2 skupin s různou prognózou. V první skupině jsou onemocnění samolimitující, jejichž průběh je většinou prchavý, bez nutnosti léčby. Postihují mladé zdravé jedince a v některých případech navazují na chřipkové onemocnění. V druhé skupině jsou postižení progresivní, závažná, provázená i jinými zánětlivými očními projevy, většinou i s postižením zadního pólu oka a nebezpečím rozvoje komplikací charakteru jizev nebo pozánětlivých chorioideálních neovaskulárních membrán. Tato onemocnění postihují většinou pacienty středního věku a pro některá je typická přítomnost určitého genotypu HLA systému. Při sledování aktivity onemocnění nám kromě fotografie fundu v čase pomáhá i autofluorescence, fluorescenční a indocyaninová angiografie a OCT vyšetření. V léčbě využíváme kortikosteroidy celkově nebo intravitreálně, imunosupresiva, ev. biologickou léčbu, pokud dojde k rozvoji chorioideální neovaskularizace anti-VEGF léčbu intravitreálně. V diferenciální diagnostice je nutné myslet na granulomatózní chorioretinitidu v rámci sarkoidózy, TBC, sympatické oftalmie, toxoplasmózy nebo maskující syndrom. Při určení diagnózy nám kromě charakteristického klinického obrazu nejčastěji pomáhá anamnéza, serologické a RTG vyšetření, konziliární vyšetření plicním lékařem, případně lumbální punkce a magnetická rezonance. I když WDS jsou onemocnění vzácná, musíme na možnost této diagnózy myslet v rámci diferenciální diagnostiky multifokálních oboustranných chorioretinitid. V případě progresivních syndromů může včasná léčba stabilizovat onemocnění.
Anotace anglicky
The aim of the presentation is to highlight a heterogeneous group of rare autoimmune inflammatory diseases, where the clinical finding is dominated by shedding, often typical for the syndrome, multifocal microgranulomas in the area of choriod, retinal pigment epithelium and neuroretina.
VytisknoutZobrazeno: 7. 5. 2024 13:28