Looking at the Past and Present of Czech and Slovak Literary Development from the Central European and European Perspective

POSPÍŠIL, Ivo a Zelenka MILOŠ. Looking at the Past and Present of Czech and Slovak Literary Development from the Central European and European Perspective. Slovanský přehled. Praha: Historický ústav AV ČR, 2018, roč. 104, č. 2, s. 327-351. ISSN 0037-6922.

Základní údaje

• Originální název: Looking at the Past and Present of Czech and Slovak Literary Development from the Central European and European Perspective
• Název česky: Pohled na minulost a přítomnost českého a slovenského literárního vývoje ze středoevropské a evropské perspektivy
• Autoři: POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí) a Zelenka MILOŠ (203 Česká republika).
• Vydání: Slovanský přehled, Praha, Historický ústav AV ČR, 2018, 0037-6922.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60204 General literature studies
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/18:00105238
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Rok 1918 v literatuře; česká a slovenská literatura; střední Evropa; národní obrození; meziválečné Československo; literárněvědná slavistika
• Klíčová slova anglicky: The year 1918 in literature; Czech and Slovak literature; Central Europe; national revival; Czechoslovakia in interwar period; Slavonic literary studies
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

The year 1918 which brought the split of the Habsburg monarchy and the rise of Czechoslovakia represented the final completion of the constitution of the modern state-national society. This complicated process, not very precisely named by its contemporaries as „national revival“, was in Slavonic-non Slavonic Central European context the result of the complicated emancipation movement of the Czech and Slovak nations which entered the newly founded state though with language–ethnical relations, but, nevertheless, with different historical and confessional traditions and developmental potentialities. Therefore the official ideology of the unitarian czechoslovakism adored in cultural sphere the construction of a higher“ and superior Czechoslovak unity in which in realityt there were the different literary discourses which pervaded both in an integrational and disintegrational form, artistic poetics, co-existed several languages and ethnical minorities. In the intewar period 1918-1939, politically influenced by Masaryk’s idea of democratic community in the geopolitical space between the West and the East in both cultures there was a dynamized literary development freeing the creative potential of artistic generations and single subjects. This situation in Czech and Slovak literatures contributed to a more intensive self-reflection of European ideological and aesthetic currents through which both literatures moved closer in their top creations to world literature.

Anotace česky

Rok 1918, který přinesl rozpad habsburské monarchie a vznik ČSR, znamenal definitivní završení konstituování moderní, státně-národní společnosti. Tento složitý proces, nepřesně označovaný svými současníky jako "národní obrození", představoval v slovansko-neslovanském středoevropském kontextu vyústění komplikovaného emancipačního pohybu českého a slovenského etnika, která vstupovala do uměle vytvořeného státu sice s jazykově-etnickou příbuzností, nicméně s odlišnými historickými a konfesionálními tradicemi a vývojovými možnostmi. Oficiální ideologie unitaristického čechoslovakismu proto v kulturní sféře adorovala konstrukci "vyšší" a nadřazené československé jednoty, ve které se ve skutečnosti integračně a dezintegračně prolínaly rozmanité literární diskurzy, umělecké poetiky, spoluexistovaly víceré jazyky a etnické menšiny. V meziválečném období 1918-1939, politicky ovlivněném Masarykovou představou demokratické pospolitosti v geopolitickém prostoru mezi Západem a Východem, se v obou kulturách dynamizoval literární vývoj, uvolňující tvořivý potenciál uměleckých generací a jednotlivých subjektů. Tento stav v české a slovenské literatuře přispěl k intenzivnější sebereflexi evropských myšlenkových a estetických proudů, jimiž se obě literatury přiblížily ve svých vrcholných projevech k literatuře světové.