2018
Medieval Performance in the Twenty-First Century? : The Case of Chaucer’s The Parliament of Fowls and Its Translation for Modern Audiences
KRAJNÍK, FilipZákladní údaje
Originální název
Medieval Performance in the Twenty-First Century? : The Case of Chaucer’s The Parliament of Fowls and Its Translation for Modern Audiences
Název česky
Středověká performance ve 21. stoleti? : Případ Chaucerova Ptačího sněmu a jeho překladu pro moderní obecenstvo
Autoři
KRAJNÍK, Filip (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
14th ESSE Conference, 29 August – 2 September 2018 Masaryk University, Brno, Czech Republic, 2018
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00105593
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
středověká poezie; překlad poezie; Geoffrey Chaucer; Ptačí sněm
Klíčová slova anglicky
medieval poetry; translation of poetry; Geoffrey Chaucer; The Parliament of Fowls
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 8. 3. 2019 10:23, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
A number of scholars have pointed out the oral character of Chaucer’s poetry, to which Chaucer himself openly and repeatedly testifies in his works. When concluding his Troilus and Criseyde, for instance, the poet prays that “non myswryte” his “litel bok” or “mysmetre for defaute of tongue” (V, 1795-96), suggesting that he had both reading and listening audiences in mind when composing the piece. This presentation will discuss Chaucer’s The Parliament of Fowls – a short poem which has always been considered occasional and, by extension, to be read out loud or performed in some manner (see, for instance, Mary Giffin’s Studies on Chaucer and His Audience, 1956). The presentation will ask two questions: 1) Do modern scholars and readers have any access to the way in which a medieval poem was originally “published”? Several methods will be suggested, based on both internal (textual) and external evidence. A more important question, however, is: 2) Is it possible, or even desirable, to translate a medieval performance of a poem into a twenty-first century culture, when the conditions for which the work was originally written no longer exist and even the general notion of what poetry is has radically changed? The author of the presentation has recently translated the Parliament into Czech (published in Prague, 2017) and will employ his own experience when discussing the possible model(s) for dealing with the orality and performativity inherent in medieval poetry.
Česky
Řada badatelů poukázala na orální charakter Chaucerovy poezie, k němuž se sám Chaucer opakovaně a otevřeně přiznává. Například v závěru své básně Troilus a Kriseida se básník modlí, aby nikdo "špatně nepřepsal" jeho "malou knížku" nebo aby ji "nesprávnou řečí špatně neodrecitoval" (V, 1795-96), čímž naznačuje, že při psaní svého díla myslel jak na diváka-posluchače, tak na čtenáře. Tato prezentace se zaměří na Chaucerův Ptačí sněm - krátkou báseň, která byla vždy považována za příležitostnou poezii, tedy dílem, které mělo být čteno nahlas či nějakým způsobem sehráno (viz např. studii Mary Giffinové Studies on Chaucer and His Audience, 1956). Tento příspěvek vznese dvě otázky: 1) Mají současní badatelé a čtenáři vůbec přístup k tomu, jak byla středověká báseň původně "vydána"? K tomuto bude navrženo několik metod, založených jak na interních (textových), tak externích důkazech. Důležitější otázkou však bude: 2) Je možné a záhodné přeložit středověkou performanci básně do kultury 21. století, když podmínky, pro něž bylo dílo půvdoně napsáno, již zanikly a obecné povědomí o tom, co je a není poezie, se radikálně liší? Autor příspěvku nedávno sám přeložil Ptačí sněm do češtiny (vyd. v Praze 2017) a při prezentaci možných modelů pro práci s oralitou a performativitou, jež jsou středověkému básnictví vlastní, bude těžit z vlastních zkušeností.
Návaznosti
| MUNI/A/1003/2017, interní kód MU |
|