Detailed Information on Publication Record
2018
Using a new database of plant macrofossils of the Czech and Slovak Republics to compare past and present distribution of hypothetically relict fen mosses.
HÁJKOVÁ, Petra, Táňa ŠTECHOVÁ, Rudolf ŠOLTÉS, Eva ŠMERDOVÁ, Zuzana PLESKOVÁ et. al.Basic information
Original name
Using a new database of plant macrofossils of the Czech and Slovak Republics to compare past and present distribution of hypothetically relict fen mosses.
Name in Czech
Využití nové makrozbytkové databáze k porovnání současného a dávného rozšíření druhů mechorostů, považovaných za glaciální relikty
Authors
HÁJKOVÁ, Petra (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Táňa ŠTECHOVÁ (203 Czech Republic), Rudolf ŠOLTÉS (703 Slovakia), Eva ŠMERDOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Zuzana PLESKOVÁ (703 Slovakia, belonging to the institution), Daniel DÍTĚ (703 Slovakia), Jitka BRADÁČOVÁ (203 Czech Republic), Marta MÚTŇANOVÁ (703 Slovakia), Patrícia SINGH (703 Slovakia, belonging to the institution) and Michal HÁJEK (203 Czech Republic, belonging to the institution)
Edition
Preslia, Praha, Česká botanická společnost při AV ČR, 2018, 0032-7786
Other information
Language
English
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
10611 Plant sciences, botany
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
Impact factor
Impact factor: 3.071
RIV identification code
RIV/00216224:14310/18:00101599
Organization unit
Faculty of Science
UT WoS
000454142100002
Keywords in English
calcareous fens; central Europe; fossil records; herbarium specimens; Holocene; late glacial
Tags
International impact, Reviewed
Změněno: 23/4/2024 13:20, Mgr. Michal Petr
V originále
We used a new database of plant macrofossils of the Czech and Slovak Republics to compare the recent distributions of putative relict species of fen bryophytes with their past distributions since the late glacial. All the species studied occur in lateglacial sediments, but mostly in regions where they are recently recorded (19–21st centuries). There are specific regions rich in putative relict species of fen bryophytes both in late glacial / early Holocene times and recently. In some cases the target species were, however, found outside the recent distribution range where environmental conditions are no longer suitable for their occurrence. We further found that the total number of the glacial and early-Holocene records greatly exceeds the total number of records for the middle Holocene, when succession to woodlands or bogs resulted in a reduction in species of bryophytes that are specific to open rich fens. The observed patterns may imply a relict status of the target species. We especially documented a substantial decline in the abundance of species requiring a high and stable water level (Drepanocladus trifarius, Meesia triquetra and Scorpidium scorpioides), both throughout the Holocene and during the most recent transformations of the landscape. In contrast, those species that tolerate transient decreases in water level persisted into recent times at more localities (Calliergon giganteum, Hamatocaulis vernicosus, Paludella squarrosa). Macrofossil data cannot, however, provide a quantitative analysis of the distribution of a species, because the number of recent data usually greatly exceeds the number of fossil records. The reason is that the area sampled in palaeoecological research is very small as it is time-consuming and expensive; cores or excavations usually are of only a few square centimetres. Despite this shortcoming, macrofossil data are an important, but not the only, source of evidence for the identification of the relict status of a species.
In Czech
V této práci představujeme novou paleoekologickou databázi makrozbytkových nálezů rostlin z území České republiky a Slovenska. Zároveň využíváme data z této databáze ke srovnání současného a dávného rozšíření těch druhů mechorostů, které jsou považovány za glaciální relikty flóry střední Evropy. Paleobotanická data pokrývají období od pozdního glaciálu do pozdního holocénu. Všechny druhy považované za glaciální relikty se opravdu vyskytovaly v pozdně glaciálních sedimentech, ale většinou ve stejných oblastech, odkud byly zaznamenány botanickým výzkumem od 19. století. Některé oblasti se tedy vyznačují častějším výskytem těchto druhů v minulosti i v současnosti. V některých případech se ale studované druhy vyskytovaly během pozdního glaciálu nebo raného holocénu i v oblastech, kde už se dnes nevyskytují z důvodu nevhodných podmínek prostředí. Rovněž jsme zjistili, že celkový počet pozdně glaciálních a raně holocenních výskytů studovaných druhů výrazně převyšuje počet jejich výskytů ve středním holocénu, kdy často probíhala sukcese k mokřadním lesům nebo vrchovištím. Tyto výsledky naznačují, že se opravdu může jednat o relikty z období pozdního glaciálu a raného holocénu. Zejména jsme zaznamenali ústup druhů, které vyžadují stabilně vysokou hladinu vody (Drepanocladus trifarius, Meesia triquetra a Scorpidium scorpioides). Tyto druhy ustoupily jak během holocénu, tak během současných antropogenních změn v krajině. Druhy, které jsou tolerantnější k poklesům hladiny vody, přežily dosud na větším množství lokalit (Calliergon giganteum, Hamatocaulis vernicosus, Paludella squarrosa). Makrozbytková data ale nemohou úbytek druhů přesně vyčíslit, protože počet současných lokalit vždy převyšuje počet fosilních dokladů. Důvodem je malé prostorové pokrytí makrozbytkového výzkumu. Jednotlivé analyzované vzorky navíc pokrývají jen několik čtverečních centimetrů tehdejší rašeliništní vegetace. Makrozbytková data jsou důležitou, ale ne jedinou, indicií k rozpoznání reliktnosti druhů.
Links
| GA17-05696S, research and development project |
| ||
| MUNI/A/0979/2017, interní kód MU |
| ||
| MUNI/M/1790/2014, interní kód MU |
|