Detailed Information on Publication Record
2018
Organizácia pohrebných areálov a charakter pohrebných obradov na Pohansku pri Břeclavi (na základe porovnania pohrebiska pri druhom kostole a disperzných pohrebísk na južnom predhradí hradiska)
PŘICHYSTALOVÁ, RenátaBasic information
Original name
Organizácia pohrebných areálov a charakter pohrebných obradov na Pohansku pri Břeclavi (na základe porovnania pohrebiska pri druhom kostole a disperzných pohrebísk na južnom predhradí hradiska)
Name in Czech
Organizace pohřebních areálů a charakter pohřebních obřadů na Pohansku u Břeclavi (na základě porovnání pohřebiště u druhého kostela a disperzních pohřebišť na jižním předhradí hradiska)
Name (in English)
Organisation of funerary areas and character of burial practices at Pohansko near Břeclav (based on a comparison of the cemetery around the second church and the dispersal burial grounds in the stronghold’s southern suburb)
Authors
PŘICHYSTALOVÁ, Renáta (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)
Edition
Acta Musei Nationalis Pragae : Series A : Historia, Praha, Národní muzeum, 2018, 2570-6845
Other information
Language
Slovak
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
60102 Archaeology
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14210/18:00107238
Organization unit
Faculty of Arts
Keywords (in Czech)
Pohansko; raný středověk; pohřební obřad; pohřební areál; hřbitov; disperzní pohřebiště
Keywords in English
Pohansko; early Middle Ages; burial behaviour; funeral area; cemetery; disperse burial ground
Tags
Tags
Reviewed
Změněno: 7/5/2019 10:51, Mgr. Renáta Přichystalová, Ph.D.
V originále
Na ranostredovekej lokalite Břeclav – Pohansko môžeme od seba oddeliť dva výrazne odlišné typy funerálnych areálov: kostolné pohrebiská s jednoznačne vymedzeným locus sacer a disperzné pohrebné areály na sídliskách, kde stanovenie hranice medzi sídliskovým a funerálnym priestorom nie je kategoricky vyhranené. Organizovanie priestoru pre pohrebné aktivity, výber miesta pohrebu aj homogenita používaných pohrebných rituálov sa v oboch typoch funerálnych areálov líšili. Pre účely zistenia miery tejto odlišnosti sme vybrali niektoré charakteristiky pohrebných areálov a vzájomne sme ich porovnali. Ako hlavné determinanty sme si vybrali priestorovú štruktúru pohrebných areálov, orientáciu a polohu tela mŕtveho v hrobovej jame. Ako príklad kostolnej nekropoly sme si vybrali pohrebisko okolo druhého kostola na severovýchodnom predhradí Pohanska. Južné predhradie hradiska nám poskytlo dáta týkajúce sa pohrebných areálov rozptýlených medzi a do sídliskových štruktúr. Porovnanie vybraných charakteristík pohrebných zvyklostí identifikovaných na kostolnom pohrebisku a na disperzných pohrebiskách demonštruje fakt, že pochovávanie okolo kostolov bolo veľmi pravdepodobne organizované a plánované centrálne a organizáciou a kontrolou pochovávania pri kostoloch boli zrejme poverení členovia cirkvi. Zatiaľ čo pochovávanie na pohrebiskách v rámci sídliskovej štruktúry bolo organizované na základe obyčajov tuná pochovávajúcej komunity. Organizácia a kontrola týchto funerálnych areálov bola veľmi pravdepodobne v rukách komunitou schválených a poverených osôb, mohli to byť pohanskí žreci, významný člen komunity alebo „rada starších“.
In Czech
Na raně středověké lokalitě Břeclav – Pohansko můžeme od sebe oddělit dva výrazně odlišné typy funerálních areálů: kostelní pohřebiště s jednoznačně vymezeným tzv. locus sacer a disperzní pohřební areály na sídlištích, kde stanovení hranice mezi sídlištním a funerálním prostorem není kategoricky vyhraněné. Organizace prostoru pro pohřební aktivity, výběr místa pohřbu a také homogenita používaných pohřebních rituálů se u obou typů funerálních areálů lišily. Pro účely zjištění míry této odlišnosti jsme vybrali některé charakteristiky pohřebních areálů a vzájemně jsme je porovnali. Jako hlavní determinanty jsme si vybrali prostorovou strukturu pohřebních areálů, orientaci a polohu těla mrtvého v hrobové jámě. Jako příklad kostelní nekropole jsme si vybrali pohřebiště u druhého kostela na severovýchodním předhradí Pohanska. Jižní předhradí hradiska nám poskytlo data týkajíce se pohřebních areálů rozptýlených mezi a do sídlištních struktur. Porovnání vybraných charakteristik pohřebních zvyklostí identifikovaných na kostelním pohřebišti a na disperzních pohřebištích demonstruje fakt, že pohřbívání kolem kostelů bylo velmi pravděpodobně organizováno a plánováno centrálně a organizací a kontrolou pohřbívání u kostelů byli zřejmě pověřeni členové církve. Zatím co pohřbívání na pohřebištích v rámci sídlištní struktury bylo organizováno na základě obyčejů zde pohřbívající komunity. Organizace a kontrola těchto funerálních areálů byla velmi pravděpodobně v rukách komunitou schválených a pověřených osob, mohli to být pohanští kněží, významný člen komunity anebo tzv. „rada starších“.
In English
At the early medieval site Břeclav – Pohansko we can distinguish two different types of funerary areas: church cemeteries with clearly defined locus sacer and dispersed burial grounds in settlements, where the boundary between the living and funerary spaces is not clearly defined. The organisation of the area for funerary activities, the selection of the burial place and the homogeneity of applied burial rites in the above-mentioned two types of funerary areas were different. In order to find out how extensive this difference is, we chose several characteristics of funerary areas and compared them with one another. The key determinants were: the spatial structure of funerary areas, and the orientation and position of individuals buried in grave pits. As an example of a church cemetery we chose the cemetery around the second church in the North-Eastern Suburb of Pohansko. The Southern Suburb of the stronghold yielded data related to funerary areas dispersed in and between settlement structures. The comparison of selected characteristics of burial customs identified in the above-mentioned church cemetery and in dispersed cemeteries demonstrates that burials around churches were most probably organised and planned centrally and that the organisation and supervision of funerary activities might have been in the hands of the clergy. The burials in cemeteries within the settlement structure, on the other hand, were organised in accordance with customs of local community. The organisation and supervision of these funerary areas were most probably in the hands of persons approved and authorised by the community, maybe some significant community member, or the “Council of Elders” or pagan priests.
Links
| GA16-05791S, research and development project |
|