Moravské knihovny na počátku dvacátého století : sociální, pedagogické a kulturněpolitické souvislosti

ČERNÝ, Michal. Moravské knihovny na počátku dvacátého století : sociální, pedagogické a kulturněpolitické souvislosti. In Do nové republiky : Morava a Slezsko v hospodářských a sociálních souvislostech 1900–1928, Brno 2018. 2018.

Základní údaje

• Originální název: Moravské knihovny na počátku dvacátého století : sociální, pedagogické a kulturněpolitické souvislosti
• Název anglicky: Moravian libraries at the beginning of the twentieth century : social, pedagogical and cultural-political contexts
• Autoři: ČERNÝ, Michal.
• Vydání: Do nové republiky : Morava a Slezsko v hospodářských a sociálních souvislostech 1900–1928, Brno 2018, 2018.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: knihovny; komunimunismus; vznik knihoven
• Klíčová slova anglicky: libraries; communism; the creation of libraries

Anotace

Rozvoj knihoven a knihovnictví, jako širšího společenského fenoménu, je v moravském prostředí spojen přibližně s polovinou 19. století. Do této doby mají knihovny do velké míry privátní charakter – slouží konkrétním vzdělávacím institucím, nebo jednotlivcům, což se odráží jak v jejich velikosti, tak také ve struktuře fondu, ale i v přístupu k samotné knihovnické práci. Tato skutečnost jistě neznamená, že by neexistovala možnost využívání knihoven širší veřejností nebo i prostupnost a dostupnost jednotlivých děl vybraných osobám. Avšak až do poloviny 19. století hrají knihovny primárně privátní roli jistých kulturních nebo vědeckých infrastruktur, jenž mají do určující míry exklusivní charakter. Rozvoj průmyslové revoluce, ale také politické a společenské změny postupně vytvářely tlak na to, aby knihovny do určité míry participovali na edukaci a kultivaci obyvatel a to přinejmenším ve dvou klíčových oblastech. Právě od zmíněné poloviny 19. století dochází na řadě míst na Moravě k rostoucímu národnostnímu pnutí a dostupnost kvalitní literatury, která se může podílet na formování ideje národnosti (jejichž faktická konstituce je také spojená s 19. stoletím) či národnostního mýtu. To, aby českých čtenář získal v co nejširší míře přístup k české literatuře bylo tedy důležité nikoli z důvodu neznalosti němčiny, ale v kontextu budování jistého kulturního a společenského klimatu. Nutno ale říci, že stejnou politiku provádějí také německy mluvící občané monarchie. Druhý aspekt souvisel s nutností edukace mimo formální vzdělávací systém – technické změny, ale také společenské poměry nezbytně vyžadovali rozvoj nových dovedností a kompetence občanů, na které je škola nemohla připravit. Knihovny tak v druhé polovině století hrají také roli jakýchsi prvních institucí celoživotního vzdělávání, což je pro jejich vývoj v dalších obdobích klíčové. Tato dichotomie knihoven – jako místa vědy či techniky na straně jedné a sociálně či politicky angažované kultury či umění na straně druhé, je v knihovnách přítomná až do dneška, s různými odstíny či důrazy do velké míry určuje celý diskurs knihovnické práce. Ve zmíněném období tedy dochází k postupné konstituci knihoven a to jak ve velkých městech, tak také na menších obcích. Až do roku 1919 lze dokonce hovořit o jisté decentralizaci v knihovnách, které jsou často malé a v hojném počtu se nacházející i mimo největší města. Příkladem může být Břeclav, která na konci 19. století měla čtyři knihovny, které ale souhrnně nedisponovali ani dvěma tisíci svazky.

Anotace anglicky

The development of libraries and librarianship, as a wider social phenomenon, has been connected in the Moravian environment approximately with the middle of the 19th century. By this time, libraries have a largely private character - they serve specific educational institutions or individuals, reflecting both their size and the structure of the fund, as well as access to library work itself. This certainly does not mean that there is no possibility of the use of libraries by the wider public, or the permeability and accessibility of individual works to selected persons. However, until the middle of the 19th century, libraries play primarily the private role of certain cultural or scientific infrastructures, which are to a certain extent exclusive in character. The development of the industrial revolution, as well as political and societal changes, have in turn put pressure on libraries to participate to a certain extent in the education and cultivation of the population, at least in two key areas. It is from the aforementioned half of the 19th century that a number of places in Moravia are experiencing increasing national tension and the availability of quality literature, which can participate in forming the idea of nationality (whose factual constitution is also associated with the 19th century) or national myth. It is important that Czech readers gain access to Czech literature to the widest extent, not because of ignorance of German but in the context of building a certain cultural and social climate. But it has to be said that the same policy is being done by the German-speaking monarchy citizens. The second aspect was connected with the necessity of education outside the formal education system - technical changes, but also the social conditions necessarily required the development of new skills and competences of citizens that the school could not prepare for. In the second half of the century, libraries also played the role of some of the first institutions of lifelong learning, which is crucial for their development in subsequent periods. This dichotomy of libraries - as places of science and technology on the one hand and socially or politically engaged culture and art on the other hand - is present in libraries until today, with varying shades or emphases largely determining the entire discourse of library work. In the period under review, libraries are gradually established, both in large cities and smaller municipalities. Until 1919, even some decentralization in libraries, which are often small and in abundant numbers outside the largest cities, can even be said. An example is Břeclav, which at the end of the 19th century had four libraries, but they did not have a total of two thousand volumes.