2018
Biomonitoring práce s genotoxickými látkami a faktory ve zdravotnickém zařízení
PETROVOVÁ, Markéta, Petra MUSILOVÁ, Marek SVOBODA, Iveta SELINGEROVÁ, Roman GONĚC et. al.Základní údaje
Originální název
Biomonitoring práce s genotoxickými látkami a faktory ve zdravotnickém zařízení
Název anglicky
Biomonitoring of Work with Genotoxic Substances and Factors in a Cancer Treatment Facility
Autoři
PETROVOVÁ, Markéta (203 Česká republika, garant, domácí), Petra MUSILOVÁ (203 Česká republika), Marek SVOBODA (203 Česká republika), Iveta SELINGEROVÁ (203 Česká republika), Roman GONĚC (203 Česká republika), Hana HRADSKÁ, Dita KADLČÍKOVÁ (203 Česká republika), Miluše VOZDOVÁ (203 Česká republika), Petr BRHEL (203 Česká republika, domácí) a Jiří RUBEŠ (203 Česká republika)
Vydání
Praha, XLII. ročník Brněnských onkologických dnů a XXXII. ročník Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky, od s. 163-167, 5 s. 2018
Nakladatel
Ambit Media
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
30301 Social biomedical sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14110/18:00105829
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
ISSN
Klíčová slova česky
prevence; profesní expozice; cytostatika; ionizující záření; chromozomální aberace; in situ hybridizace; fluorescence
Klíčová slova anglicky
preventive medicine; occupational exposure; cytostatic agens; chromosome aberrations; in situ hybridisation; fluorescence
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 11. 3. 2019 13:20, Soňa Böhmová
V originále
Východiska: Dlouhodobá profesní expozice zdravotníků cytostatikům a ionizujícímu záření je spojena s možným projevem jejich genotoxických, karcinogenních a teratogenních účinků. Jsou prezentovány výsledky vyšetření zdravotníků fluorescenční in situ hybridizací. Materiál a metody: Ve zdravotnickém zařízení orientovaném na onkologickou problematiku bylo vyšetřeno 101 zaměstnanců (někteří opakovaně) pracujících v riziku cytostatik nebo s ionizujícím zářením. Kontrolní skupinu tvořilo 119 osob bez rizikové expozice. Byla použita fluorescenční in situ hybridizace s třemi páry celochromosomových sond a pancentromerickou sondou a stanovena frekvence translokací. Výsledky: Zjištěný celkový počet chromozomálních přestaveb se u zdravotníků i kontroly koreluje s věkem. Při zohlednění závislosti na věku byla zjištěna zvýšená hodnota chromozomálních přestaveb u 11 osob, z toho 10 žen, na pracovních pozicích farmaceut, všeobecná sestra, lékařka. U 9 z nich se jednalo o práci s cytostatiky. Pět z nich bylo vyšetřeno opakovaně po 2 letech, kdy zjištěné hodnoty poklesly na kontrolní úroveň. Jedna osoba s vyšší hodnotou dosahovala nadlimitních výsledků i při současně probíhajícím vyšetření klasickou cytogenetickou analýzou periferních lymfocytů a byla poté přeřazena trvale mimo práci s cytostatiky. Závěr: Výsledky biomonitoringu je třeba hodnotit skupinově i individuálně, s ohledem na osobní anamnézu a možné neprofesní vlivy u jednotlivců a zejména v souvislosti s konkrétními výsledky měření z prostředí.
Anglicky
Background: A long-term occupational exposure of healthcare staff to cytostatics and ionizing radiation is associated with a possible manifestation of their genotoxic, carcinogenic and teratogenic effects. Material and methods: A total number of 101 employees working with cytostatics or ionizing radiation were examined (some of them repeatedly) in a cancer treatment facility. The control group consisted of 118 persons excluded from the risk exposure. Fluorescence in situ hybridization with three pairs of whole-chromosomal probes and a pancrossomeric probe was used and the translocation frequency was determined. Results: The total number of chromosomal rearrangements of healthcare professionals and control group correlates with age. Taking into account the age dependence, an increased level of chromosomal reconstruction was found in the case of 11 individuals, 10 of which were female, working on the positions of pharmacist, general nurse, physician. Nine of those case involved the work with cytostatics. Five of these cases were re-examined two years later and the observed levels dropped to the control level. Conclusion: The results of biomonitoring should be evaluated on a group basis and individually, taking into account the personal history and possible non-professional effects on individuals – in particular those related to specific environmental measurement results. Background: A long-term occupational exposure of healthcare staff to cytostatics and ionizing radiation is associated with a possible manifestation of their genotoxic, carcinogenic and teratogenic effects. Material and methods: A total number of 101 employees working with cytostatics or ionizing radiation were examined (some of them repeatedly) in a cancer treatment facility. The control group consisted of 118 persons excluded from the risk exposure. Fluorescence in situ hybridization with three pairs of whole-chromosomal probes and a pancrossomeric probe was used and the translocation frequency was determined. Results: The total number of chromosomal rearrangements of healthcare professionals and control group correlates with age. Taking into account the age dependence, an increased level of chromosomal reconstruction was found in the case of 11 individuals, 10 of which were female, working on the positions of pharmacist, general nurse, physician. Nine of those case involved the work with cytostatics. Five of these cases were re-examined two years later and the observed levels dropped to the control level. Conclusion: The results of biomonitoring should be evaluated on a group basis and individually, taking into account the personal history and possible non-professional effects on individuals – in particular those related to specific environmental measurement results.