Moderní principy rekonstrukce nosu

DVOŘÁK, Zdeněk; Tomáš KUBEK; Richard PINK; Libor STREIT; Igor STUPKA; Andrej SUKOP a Jiří VESELÝ. Moderní principy rekonstrukce nosu. Otorinolaryngologie a foniatrie. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2018, roč. 67, č. 4, s. 100-106. ISSN 1210-7867.

Základní údaje

Originální název

Moderní principy rekonstrukce nosu

Název anglicky

The Modern Principles of Nasal Reconstruction

Autoři

DVOŘÁK, Zdeněk; Tomáš KUBEK; Richard PINK; Libor STREIT; Igor STUPKA; Andrej SUKOP a Jiří VESELÝ

Vydání

Otorinolaryngologie a foniatrie, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2018, 1210-7867

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30212 Surgery

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/18:00106272

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

Rekonstrukční chirurgie; získané nosní deformity; nosní chirurgie; laloky

Klíčová slova anglicky

Reconstructive Surgery; Acquired nasal deformities; Nasal surgery; Surgical Flaps

Štítky

rivok

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Dřívější techniky rekonstrukce nosu se omezovaly na rekonstrukci kožního krytu a na rekonstrukci střední části skeletu nosu. Dosažené výsledky byly bohužel nestabilní v čase, docházelo k sekundárním deformacím a jizvení rekonstruovaného nosu. Moderní techniky jsou založeny na komplexní rekonstrukci všech vrstev nosu, zvláště pak na rekonstrukci vnitřní slizniční výstelky a to nejčastěji laloky ze septa nosu. Opěrná vrstva nosu je též kompletně rekonstruována chrupavkou nebo v oblasti dorza i kostí. K rekonstrukci kožního krytu jsou užívány místní laloky pro dobrou vaskularitu, kolorit i texturu, pro větší defekty nosu je ideálním řešením užití paramediáního čelního laloku v třífázové modifikaci. Pokud defekt zahrnuje více jak 50 % velikosti estetické podjednotky nosu, pak je nahrazována celá podjednotka. Ačkoliv se délka rekonstrukce obecně prodloužila a počet zákroků se zvětšil, daří se při dodržení výše uvedených principů dosáhnout dobrého estetického a funkčního výsledku rekonstrukce nosu, který je stabilní v čase.

Anglicky

Former nasal reconstruction techniques were limited to skin coverage and to the middle part of the nasal framework. Unfortunately, the results were not stable in time, secondary distortions and scarring of the reconstructed nose occurred. Modern techniques are based on the complex reconstruction of all the nose layers, especially the reconstruction of the inner mucosal lining, where the septal flaps are commonly used. Supporting layer of the nose is completely reconstructed using the cartilage or even the bone graft is applied in the dorsal part. Local flaps are used for nasal surface reconstruction because of their vascularity, color and texture. The paramedian forehead flap in its three-stage modification is considered as an ideal solution for larger nose defects. In case the defect impacts more than 50% of the size of the aesthetic nasal subunit, the entire subunit is replaced. Although the overall length of the reconstruction is longer and the number of necessary treatments has increased, the good aesthetic and functional result of a nose reconstruction, that are stable over time, are achieved when above mentioned principles are followed.