Problematika obstipace v praxi PLDD

PECL, Jakub. Problematika obstipace v praxi PLDD. In III. kongres pediatrů v Brně. 2016.

Základní údaje

• Originální název: Problematika obstipace v praxi PLDD
• Název česky: Problematika obstipace v praxi PLDD
• Název anglicky: Constipation in clinical practise
• Autoři: PECL, Jakub (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: III. kongres pediatrů v Brně, 2016.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30209 Paediatrics
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/16:00106506
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: funkční zácpa; polyetylenglykol
• Klíčová slova anglicky: functional constipation; polyethylene glycol

Anotace

Zácpa je častou příčinou návštěv pacientů v ordinacích PLDD i dětských gastroenterologů. Diagnóza funkční zácpy je klinická. K posouzení charakteru zácpy tedy většinou stačí podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření (Římská kritéria III zahrnují více než jen sníženou frekvenci defekace) se zhodnocením přítomnosti tzv. „varovných příznaků“ a s následným hodnocením úspěšnosti adekvátní léčby. Ačkoliv je naprostá většina případů zácpy funkčního charakteru, je vzhledem k možné příčinné léčbě zácpy sekundární nutno pomýšlet i na mnohem vzácnější organické příčiny. Léčba zácpy je často dlouhá (v průměru 12- 24 měsíců) a může být dosti svízelná pro pacienta, rodinu i pro sledujícího lékaře. Zásadní roli má provedení dostatečného uvolnění retinované stolice na úvod léčby s co možná největší snahou o omezením manipulace s rektem a využitím nefermentabilního laxativa. Následuje individuálně nastavená a dostatečně dlouho vedená udržovací léčba za současného nácviku defekace a pravidelných kontrol. Laxativem první volby pro obě fáze léčby je polyethylenglykol, syn. macrogol 4000. Nelze dostatečně zdůraznit význam nácviku pravidelné defekace, jež je podmínkou k vysazení léčby laxativy. Svoji roli v léčbě funkční zácpy má i úprava dietního režimu a psychologická podpora rodiny a dítěte v často „zahanbující situaci“ (enkopréza). Posledním krokem, v případě zvládnutí všech symptomů zácpy, je postupné vysazení laxativ, které musí být vždy postupné. Význam správného vedení dětí se zácpou určuje i fakt, že až u 20 % dětí s chronickou zácpou přetrvává zácpa v různé míře i v dospělosti (častěji u žen). V současné době není dostupný dostatek důkazů týkajících se většiny doporučení, které by vyplývaly z randomizovaných kontrolovaných studií, proto většina doporučených postupů vychází z konsensu odborníků nebo ze syntézy poznatků v přehledových studiích a uvedená léčebná doporučení se týkají především pacientů se zácpou funkční.

Anotace anglicky

Constipation is a common reason for patients to visit both the general paediatrician and paediatric gastroenterologist. The diagnosis of functional constipation can be established based on a typical history and clinical manifestations (Rome criteria III include more than just low frequency of defecation). One must evaluate the warning signs and, subsequently, the success of adequate treatment. When symptomatic constipation is suspected, a multidisciplinary approach is warranted. The treatment of constipation is often long term (mean 12-24 month), and places considerable demands on the patient, family, and physician. At treatment initiation, it is essential to release the impacted stool using a nonfermentable laxative while trying to minimize manipulation with the rectum. This is followed by an individually tailored maintenance therapy of sufficient duration accompanied by defecation training and regular check-ups. Polyethylene glycol (macrogol 4000) is the laxative of first choice for both phases of the treatment. Dietary modifications and psychological support of the family and child in an often embarrassing situation associated with en-copresis also play an important role in treatment. The last step, once all the constipation symptoms have been managed, is the gradual discontinuation of laxatives. The significance of proper management of children with constipation is also underpinned by the fact that, in up to 20% of children who have chronic constipation, constipation persists to a varying degree in adulthood (more often in women). Currently, evidence is lacking concerning the majority of guidelines that would follow from randomized controlled trials. Most guidelines are thus based on an expert consensus or synthesis of knowledge in review studies. The therapeutic guidelines presented are particularly applicable to patients with functional constipation.