B 2019

Religious practices in the Japanese mountains. From fleeing the hells towards the healthy, sustainable and spiritual practices of the consumer society

MALÁ, Zuzana

Základní údaje

Originální název

Religious practices in the Japanese mountains. From fleeing the hells towards the healthy, sustainable and spiritual practices of the consumer society

Název česky

Náboženské praktiky v japonských horských oblastech. Od úniku před pekly k zdraví prospěšným, ekologicky optimálním a duchovním praktikám konzumní společnosti

Autoři

MALÁ, Zuzana

Vydání

Brno, 170 s. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, sv. 486, 2019

Nakladatel

Masarykova univerzita

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

60304 Religious studies

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-210-9198-6

DOI

10.5817/CZ.MUNI.M210-9198-2019

Klíčová slova česky

japonské náboženství; Tatejama; představy o posmrtném životě; konzumerismus; poutnictví

Klíčová slova anglicky

Japanese religion; Tateyama; notions of the afterlife; consumerism; pilgrimage

Štítky

Změněno: 4. 9. 2024 17:29, Mgr. Ivona Vrzalová

Anotace

V originále

The study examines the Japanese mountains as places of religious practices. The author looks at both the historical and the present-day religious practices enacted in the mountains and asks how the logic of the market has shaped them. By looking through the historical development of religious practices in the mountainous locality of Tateyama, the first three chapters offer an understanding of the relationship between mountains and notions of the afterlife. The case of Tateyama, a popular pilgrimage site during the Edo period, provides an insight into the pilgrimage place and its mountain cult taking into account the economic aspects in the maintenance of the cult. Drawing on insights gained through field research in the Japanese mountains of Tateyama and Dewa Sanzan, the author explores the present-day re-enactments and sustenance of religious practices and their intersection with the cultural heritage concept. These observations have provided a useful perspective on adjustments between providers of religious practices and participants. Although seen as marginal practices, austerities such as taki gyo and the complexity of qualities associated with them are introduced in the last chapter as examples of the creative sustenance of present-day ascetic practices.

Česky

Kniha uvažuje o japonských horách jako o místech náboženských úkonů. Autorka čtenáři nabízí pohled na historický i současný stav náboženských praktik, pričemž nezanedbává ekonomický aspekt jejich vývoje. První tři kapitoly, věnované historickému vývoji náboženských praktik v horské oblasti Tatejama, odhalují souvislost mezi horami a představami o posmrtném životě v Japonsku. Příklad poutnického místa Tatejama, populárního v období Edo, pomáhá představit si jakým způsobem fungovalo v tomto období poutnické místo a náboženský kult. Autorka přitom poukazuje na ekonomickou stránku provozu poutnického místa. Terénní výzkum a účast na  náboženských praktikách v horských oblastech Tatejama a Dewa Sanzan umožnil autorce sledovat jejich současný stav. Získaný výzkumný materiál poodhaluje například úlohu konceptu kulturního dědictví v úsilí o udržování náboženských praktik v současnosti. Tato část poskytuje zajímavý pohled na to, jak se poskytovatelé náboženských praktik a jejich účastníci přizpůsobují novodobým podmínkám. Novodobým asketickým úkonům probíhajícím ve vodopádech je věnovaná poslední kapitola. Přesto, že jsou považované za marginální praktiky, komplexnost kvalit, se kterými jsou spojované, je příkladem kreativity v úsilí o jejich udržení.