2019
Symbolika včel v kroměřížské sala terreně
NOKKALA MILTOVÁ, RadkaZákladní údaje
Originální název
Symbolika včel v kroměřížské sala terreně
Název anglicky
The Symbolism of the Bees in the Sala Terrena in Kroměříž
Autoři
Vydání
Opuscula historiae artium, Masarykova univerzita, 2019, 1211-7390
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60401 Arts, Art history
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/19:00106988
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
EID Scopus
Klíčová slova česky
Ikonografie; Barokní umění; Sochařství; Antická mytologie; Včela
Klíčová slova anglicky
Iconography; Baroque Art; Sculpture; Ancient Mythology; Bee
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 27. 3. 2020 21:38, Mgr. Michal Petr
V originále
Příspěvek se zabývá problematikou ikonografického určení jedné ze soch kroměřížské sala terreny, kde je akcentována symbolika včel. Motiv včely má v antické mytologii hlubokou tradici a daná symbolika nese řadu příběhů a rozličných významových aspektů. V příspěvku je upozorněno na ty nejpodstatnější, které by mohly vést k interpretaci sochy, stejně tak jsou připomenuty raněnovověké verze mýtu. Z řešeného následně vyplývá, že kroměřížská socha je nejpravděpodobněji jistou variantou příběhu o nymfě Melisse, formálně se blížící grafice Johanna Friedricha Greutera z botanického traktátu Giovanniho Battisty Ferrariho Flora, seu De florum cultura, ač ideově se opírající o jiný textový zdroj než je Ferrari samotný. Ze všech analyzovaných stojí patrně ideově nejblíže verzi příběhu o Melisse z textů Dydima Alexandrijského, připomínané Lactantiem v Divinae institutiones, o králi Melisseovi a jeho dcerách Amalthey a Melisse, které se staraly o výživu malého Jupitera. Na tuto verzi také upomínaly mytografické traktáty raného novověku. Ostatně jak vliv Ferrariho díla, tak mytografických textů, je v případě objednavatele výzdoby, olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelkorna, doložen a prokázán.
Anglicky
The article focuses on the problem of the iconographic identification of one of the sculptures in the Sala Terrena in Kroměříž Chateau that makes emphatic use of the symbolism of bees. The bee is a motif deeply rooted in classical mythology and its symbolism underpins numerous stories and various elements of meaning. This article draws attention to the ones that could most meaningfully shed light on how the sculpture should be interpreted and revisits an early modern version of the myth. The analysis suggests that the sculpture in Kroměříž Chateau probably represents a variation on the story of the nymph Melissa and formally resembles a print by Johann Friedrich Greuter (1590–1662) from Giovanni Battista Ferrari’s botanical treatise Flora, seu De florum cultura, though it is based conceptually on a different source text than Ferrari’s text. Of all the versions analysed it conceptually most resembles the story of Melissa in the writings of Dydimus the Blind, recalled by Lactantius in Divinae institutiones, and the story of King Melisseus and his daughters Amaltheia and Melissa who took care of feeding the young Jupiter. This version is also mentioned in early modern treatises on mythology. Commissions of bishop of Olomouc Karl II of Liechtenstein-Castelcorn (1624–1695) are moreover known and has been shown to have been influenced by Ferrari’s treatise and mythographic texts.
Návaznosti
| DG16P02M013, projekt VaV |
|