2018
Tuláci “Novou Evropou“ : Říšská filmová politika a exportní možnosti protektorátní kinematografie
SKOPAL, PavelZákladní údaje
Originální název
Tuláci “Novou Evropou“ : Říšská filmová politika a exportní možnosti protektorátní kinematografie
Název anglicky
Tramps wandering the “new europe” : The reich’s film politics and the export capacity of the protectorate’s cinema
Autoři
Vydání
Iluminace : časopis pro teorii, historii a estetiku filmu, Národní filmový archiv, 2018, 0862-397X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60405 Studies on Film, Radio and Television
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00107474
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
EID Scopus
Klíčová slova anglicky
Protectorate of Bohemia and Moravia; Second World War; Nazism; film production; film distribution; international relations
Štítky
Změněno: 6. 4. 2020 12:27, Mgr. Zuzana Matulíková
V originále
Ve druhé polovině 30. let rostly exportní ambice českého filmového průmyslu. Okupace proměnila podobu a podmínky vývozu českých filmů, ale nevedla k jeho zastavení – ten se naopak rozvíjel poměrně široce, i když byl kontrolován Říši pomocí společnosti Transit Film. Tato společnost měla za úkol kontrolovat distribuční toky filmů evropskými kiny a realizovat kulturně-politické cíle říšského ministerstva propagandy. Součástí těchto cílů byla také přísná regulace dovozu zahraničních filmů do Německa, takže z české produkce se na tomto velkém trhu uplatnily jen tři české filmy: Krok do tmy, Modrý závoj a konci Protektorátu také Noční motýl. S tímto omezením velké protektorátní produkční společnosti Lucernafilm a Nationalfilm původně nepočítaly a především majitel Lucernafilmu Miloš Havel se snažil využít veškerého svého vlivu, aby dosáhl co nejlepších podmínek pro prodej filmů do zahraničí. Ve vztahu k říšskému trhu se Havlovi žádnou zásadní změnu prosadit nepodařilo, přesto to byl ale především on, kdo se zasloužil o zlepšení podmínek prodeje. Na jaře 1942 byl zrušen zákaz vývozu protektorátních filmů a Havel dojednal s Transitem podmínky za Lucernafilm i další tehdy ještě fungující výrobny. Uvolnit přístup na říšský trh se mu ale nepodařilo ani po stížnostech, adresovaných na sklonku války na říšské ministerstvo propagandy. Přesto naděje, které protektorátní výrobní sektor upínal k vývozu své produkce, nebyly zdaleka plané. Snímky Noční motýl a Krok do tmy byly ve srovnání s ostatní zahraniční produkcí úspěšné na říšském trhu. Především bylo ale vyvezeno 34 snímků do dalších evropských zemí (nejčastěji byly exportovány filmy Noční motýl, Ohnivé léto a Maskovaná milenka – každý z nich do 9 zemí). Exportované protektorátní filmy dosahovaly v zahraničí vyšších tržeb, než naprostá většina ostatní neněmecké produkce. Výzkum zaměřený na exportní plány a realitu české protektorátní produkce odhalil dvě významné skutečnosti. První je to, že úvahy o exportu hrály pro české filmové producenty důležitou roli i v době, kdy vývoz vůbec možný nebyl. I tehdy totiž takové úvahy vstupovaly do rozhodování o projektech a jejich finanční podpoře, a to dvojím způsobem: jednak z perspektivy zhodnocení investic vývozem po skončení války; jednak jako alternativa k neexportní, tedy ryze „české“ produkci. Druhým významnou skutečností je pak relativně široká a úspěšná distribuce českých filmů do řady evropských zemí. Ve srovnání s ostatní evropskou neněmeckou produkcí se tak ukazuje, že české filmy prokázaly významnou transkulturní přitažlivost a jejich úspěch mohl ovlivňovat renomé českého filmu i v poválečném období.
Anglicky
In the second half of the 1930th Czech film industry increased its ambitions regarding the export of Czech films. The occupation changed the form of and conditions for the export, but it did not stop completely. On the contrary, the export was developing rather extensively event though it was controlled by the Reich through the company Transit Film. This company aimed at controlling the distribution channels of films in European cinemas and implement cultural-political goals of the Reich’s Ministry of Propaganda. These goals included strict regulation of import of foreign films to Germany, and as a result, only three Czech films were introduced to the vast market: Krok do tmy, Modrý závoj, and by the end of the Protectorate era also Noční motýl. Big production companies of the Protectorate era Lucernafilm and Nationalfilm did not expect this, and the owner of Lucernafilm Miloš Havel tried to use all his power to create the best possible conditions to sell Czech films abroad. Havel did not succeed to make these changes concerning the Reich’s market, yet owing mainly to his effort, the conditions for sales improved nevertheless. In the spring of 1942, the ban on the export of Protectorate films was lifted, and Havel reached an agreement with Transit regarding the conditions for Lucernafilm and other production companies. However, he did not manage to secure access to the Reich’s market even after complaints addressed to the Reich’s Ministry of Propaganda near the end of the war. Despite that, the hopes the Protectorate production companies had regarding the export of their films were not unfruitful. The films Noční motýl and Krok do tmy were successful on the Reich’s market in comparison to other foreign productions. Most importantly, 34 films were exported to other European countries (most frequently Noční motýl, Ohnivé léto, and Maskovaná milenka — each of them to 9 countries). The exported Protectorate films accomplished higher profits than the majority of other non-German production. The research focused on the export plans and reality of Czech Protectorate production revealed two significant facts. Firstly, Czech film producers were thinking about film export even at times when it was utterly impossible. Even during that time, such considerations played a role in decisions regarding individual projects and their financial support in two ways: from the perspective of possible profits from investments generated after the war; and as an alternative to non-export, purely “Czech” films. Secondly, the relatively wide and successful distribution of Czech films to many European countries. Thus, Czech films, in comparison to other European non-German films proved to feature significant transcultural attractiveness, and their success was able to influence the position of Czech cinema in the post-war era.
Návaznosti
| GA16-13375S, projekt VaV |
|