Nová doporučení k diagnostice a léčbě fenylketonurie

PROCHÁZKOVÁ, Dagmar. Nová doporučení k diagnostice a léčbě fenylketonurie. In XXV. Luhačovické pediatrické dny, Genetika a vrozené vady v pediatrii, 15.-17.11.2019, Luhačovice. 2019. ISBN 978-80-87450-26-0.

Základní údaje

Originální název

Nová doporučení k diagnostice a léčbě fenylketonurie

Název česky

Nová doporučení k diagnostice a léčbě fenylketonurie

Název anglicky

Guidelines on phenylketonuria: diagnosis and treatment

Autoři

PROCHÁZKOVÁ, Dagmar

Vydání

XXV. Luhačovické pediatrické dny, Genetika a vrozené vady v pediatrii, 15.-17.11.2019, Luhačovice, 2019

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10603 Genetics and heredity

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/19:00111051

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-87450-26-0

Klíčová slova česky

PKU guidelines

Klíčová slova anglicky

PKU guidelines

Štítky

rivok

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Fenylketonurie (PKU) (#MIM 261600) je dědičná metabolická porucha aminokyseliny fenylalaninu (Phe), která je způsobena deficitem enzymu fenylalaninhydroxylázy (PAH) v játrech (E.C.1.14.16.1). Gen je uložen na chromozomu 12 (oblast 12q22-24.1). Porucha se dědí autosomálně recesivně. Incidence v České republice činí 1: 5250 živě narozených dětí. K léčbě byla v roce 1954 zavedena nízkobílkovinná dieta s nízkým obsahem Phe. Dieta je složena ze směsí aminokyselin bez Phe (tzv. potraviny pro zvláštní lékařské účely), malého množství přirozených bílkovin a z tzv. nízkobílkovinných výrobků. Časná postnatální, dostatečně intenzivní a dlouhodobá (celoživotní) dieta s nízkým obsahem Phe ve stravě umožňuje normální či téměř normální vývoj kognitivních funkcí. Neléčení pacienti jsou charakterizováni ireverzibilním mentálním postižením, mikrocefálií, křečemi, poruchami chování, psychiatrickými příznaky, poruchami motoriky, spánku a ekzémem. V graviditě má zvýšená hodnota Phe v krvi matky teratogenní účinek na plod. Tzv. syndrom maternální PKU zahrnuje nejčastěji mentální retardaci, vrozené srdeční vady, mikrocefálii, stigmatizaci plodu, nízkou porodní hmotnost, poruchu pozornosti a hyperaktivitu (ADHD) či riziko potratu nebo předčasného porodu. V roce 2017 byla definována Evropská klíčová doporučení s cílem optimalizovat diagnostiku a léčbu PKU. Pokud je u novorozence diagnostikována zvýšená hladina Phe v krvi, měly by být vyloučeny poruchy tvorby a recyklace BH4 a jaterní onemocnění. Je nutné vyloučit deficit dihydrobiopteridin reduktázy vyšetřením suché krevní kapky a moč na pteriny. U dětí, které mají nejasné výsledky a známky neurologického postižení se provádí zátěžový test s BH4. Všichni pacienti by měli být léčení do 10. dne věku a pokud koncentrace fenylalaninu v krvi překročí 360µmol/l. U dětí starších 12 let, které mají bez terapie hodnoty fenylalaninu v krvi 360-600µmol/l není již další léčba nezbytně nutná. Pro pacienty s hodnotami nad 600 µmol/l je léčba celoživotní. Doporučené hodnoty fenylalaninu v krvi při léčbě: pro pacienty od narození do 12 let věku a pro ženy v přípravě na graviditu a v graviditě činí 120-360µmol/l. U pacientů nad 12 let je doporučená koncentrace fenylalaninu v krvi 120-600µmol/l. Základem léčby je nízkobílkovinná dieta, avšak někteří pacienti mohou profitovat z léčby pomocí kofaktoru tetrahydrobiopterinu (BH4). V některých zemích se k léčbě používají i neutrální aminokyseliny s dlouhým řetězcem (LNAAs) nebo glykomakropeptid (GMP). Pro dospělé pacienty je dostupná enzymová substituční terapie. Jedná se o použití rekombinantního enzymu fenylalaninamoniaklyázy (PAL), která štěpí fenylalanin na kyselinu trans-skořicovou a malé množství amoniaku, které není pro organismus toxické. Diagnostika a léčba, která je vysoce finančně nákladná, by měla probíhat ve specializovaných PKU centrech.

Anglicky

The Key European Guidelines for the diagnosis and manamegent of patients with phenylketonuria (PKU) were developed to optimise PKU care. Diet is the cornerstone of treatment, although some patients can benefit from tetrahydrobiopterin (BH4). No intervention is required if the blood phenylalanine concentration is less than 360µmol/l. Treatment is recommended up to the age of 12 years if the phenylalanine blood concentrations is between 360-600µmol/l, and lifelong treatment is recommended if the concentration is more than 600µmol/l. For women trying to conceive and during pregnancy, untreated phenylalanine concentrations of more than 360µmol/l need to be reduced. Treatment target concentrations are as follows: 120-360µmol/l for individuals aged 0-12 years and for maternal PKU, and 120-600µmol/l for non-pregnant individuals older than 12 years. In some countries, long-chain neutral amino acids (LNAAs) or glycomacropeptide (GMP) are also used for treatment. Enzyme replacement therapy is available for adult patients. It is the use of a recombinant enzyme phenylalanine ammonialyase (PAL), which cleaves phenylalanine into trans-cinnamic acid and a small amount of ammonia, which is not toxic to the body. Diagnosis and treatment, which is highly costly, should be performed in specialized PKU centers.