Návrat k normalitě pestrosti : Litevská postkomunistická historiografie o formování moderního národa a státu v letech 1795–1940

BERESNEVIČIÚTE NOSALOVA, Halina. Návrat k normalitě pestrosti : Litevská postkomunistická historiografie o formování moderního národa a státu v letech 1795–1940. Historica. Revue pro historii a příbuzné vědy. Ostrava: Ostravská univerzita, 2019, roč. 10, 2019/2, s. 202-218. ISSN 1803-7550.

Základní údaje

• Originální název: Návrat k normalitě pestrosti : Litevská postkomunistická historiografie o formování moderního národa a státu v letech 1795–1940
• Název anglicky: Back to Normal Variety : Lithuanian Post Communist Historiography on the Formation of the Modern Nation and State in 1795–1940
• Autoři: BERESNEVIČIÚTE NOSALOVA, Halina (440 Litva, garant, domácí).
• Vydání: Historica. Revue pro historii a příbuzné vědy, Ostrava, Ostravská univerzita, 2019, 1803-7550.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/19:00111376
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Historiografie; stát; národ; Litva; 18.-20. století; historici
• Klíčová slova anglicky: Historiography; State; Nation; Lithuania; 18th–20th Century; Historians
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Článek představuje přehled post-komunistické litevské historiografie o formování moderního litevského národu a státu v létech 1795-1940. Popisuje základní témata a vysvětluje, jaké odpovědi poskytli historici na místní ožehavé společenské otázky a globální historiografické trendy. Ukazuje, že na rozdíl od dřívějších (meziválečných, sovětských) historiografických paradigmat, současna historiografie marginalizovala etnocentrickou perspektivu a bádala litevskou společnost jako sociální a kulturní celek všech obyvatel. Základním tématem se stál vývoj občanské společnosti. Současná litevská historiografie pohlíží na carskou vládu v 19. st. jako na cizí jho, které potlačovalo místní kulturu, občanské tradice a modernizační iniciativy. Veškerou sociální, etnickou a konfesní pestrost litevské společnosti při tom umístila do středobodu dějin země. Při tom kritický zkoumá konflikty, traumata a ztráty v této oblasti v důsledku První světové války a nástupu entnolingvistického nacionalizmu.

Anotace anglicky

The article is an overview of the Lithuanian postCommunist historiography on the formation of modern nation and state in 1795–1940. It traces the dominant themes and explains how historians responded to pressing issues of the Lithuanian society and global trends in historiography. It shows that in comparison to previous (interwar, Soviet) historiographic paradigms, the newest historiography marginalized the ethnolinguistic perspective and examined Lithuanian society as a social and cultural unity of all inhabitants. The development of civil society is described as the prevailing research topic. Contemporary Lithuanian historians view the nineteenth-century Russian imperial rule as the „alien power“ that suppressed local culture, civic traditions, and modernizing initiatives. As far as all the social, ethnic and confessional varieties of Lithuania are concerned, it is shown that the newest historical narrative brought them back to the very centre of the country’s history. A critical examination of conflicts, traumas, and losses in this field as the consequence of WWI and ethnolinguistic nationalism is presented.

Návaznosti

• MUNI/A/0932/2018, interní kód MU: Název: Podpora výzkumu studentů na MU - obecná jazykovědy a baltistika 2019

Investor: Masarykova univerzita, Podpora výzkumu studentů na MU - obecná jazykovědy a baltistika 2019, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty