2019
Návrat k normalitě pestrosti : Litevská postkomunistická historiografie o formování moderního národa a státu v letech 1795–1940
BERESNEVIČIÚTE NOSALOVA, HalinaZákladní údaje
Originální název
Návrat k normalitě pestrosti : Litevská postkomunistická historiografie o formování moderního národa a státu v letech 1795–1940
Název anglicky
Back to Normal Variety : Lithuanian Post Communist Historiography on the Formation of the Modern Nation and State in 1795–1940
Vydání
Historica. Revue pro historii a příbuzné vědy, Ostrava, Ostravská univerzita, 2019, 1803-7550
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/19:00111376
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Historiografie; stát; národ; Litva; 18.-20. století; historici
Klíčová slova anglicky
Historiography; State; Nation; Lithuania; 18th–20th Century; Historians
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 6. 4. 2020 09:53, Mgr. Zuzana Matulíková
V originále
Článek představuje přehled post-komunistické litevské historiografie o formování moderního litevského národu a státu v létech 1795-1940. Popisuje základní témata a vysvětluje, jaké odpovědi poskytli historici na místní ožehavé společenské otázky a globální historiografické trendy. Ukazuje, že na rozdíl od dřívějších (meziválečných, sovětských) historiografických paradigmat, současna historiografie marginalizovala etnocentrickou perspektivu a bádala litevskou společnost jako sociální a kulturní celek všech obyvatel. Základním tématem se stál vývoj občanské společnosti. Současná litevská historiografie pohlíží na carskou vládu v 19. st. jako na cizí jho, které potlačovalo místní kulturu, občanské tradice a modernizační iniciativy. Veškerou sociální, etnickou a konfesní pestrost litevské společnosti při tom umístila do středobodu dějin země. Při tom kritický zkoumá konflikty, traumata a ztráty v této oblasti v důsledku První světové války a nástupu entnolingvistického nacionalizmu.
Anglicky
The article is an overview of the Lithuanian postCommunist historiography on the formation of modern nation and state in 1795–1940. It traces the dominant themes and explains how historians responded to pressing issues of the Lithuanian society and global trends in historiography. It shows that in comparison to previous (interwar, Soviet) historiographic paradigms, the newest historiography marginalized the ethnolinguistic perspective and examined Lithuanian society as a social and cultural unity of all inhabitants. The development of civil society is described as the prevailing research topic. Contemporary Lithuanian historians view the nineteenth-century Russian imperial rule as the „alien power“ that suppressed local culture, civic traditions, and modernizing initiatives. As far as all the social, ethnic and confessional varieties of Lithuania are concerned, it is shown that the newest historical narrative brought them back to the very centre of the country’s history. A critical examination of conflicts, traumas, and losses in this field as the consequence of WWI and ethnolinguistic nationalism is presented.
Návaznosti
| MUNI/A/0932/2018, interní kód MU |
|