p 2019

Rozmanitost geografického výzkumu dnešní doby: současné přístupy, paradigmatické posuny, aktuální témata

DOBOŠ, Pavel

Základní údaje

Originální název

Rozmanitost geografického výzkumu dnešní doby: současné přístupy, paradigmatické posuny, aktuální témata

Autoři

Vydání

Geografie v teorii a praxi: série vyžádaných přednášek, 2019

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Vyžádané přednášky

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta
Změněno: 29. 11. 2019 18:44, RNDr. Mgr. Pavel Doboš, Ph.D.

Anotace

V originále

Humánní geografie, především ta anglosaské provenience, se v posledních zhruba třech dekádách značně rozrůznila v užívaných epistemologiích, výzkumných paradigmatech i teoretických ukotveních. Z dob, kdy geografie byla především prostorově-analytickou vědou, jsme přešli do doby, kdy je geografie vědou čerpající ze sociální teorie a filozofie. Dnes jsme navíc svědky toho, že geografie nejen čerpá výzkumné přístupy a paradigmata z jiných sociálně-vědních disciplín, ale také se stala těžištěm nových originálních přístupů, které z geografie vstupují i do dalších sociálních věd. Takovými příklady jsou především post-strukturalismem inspirované ne-reprezentativní teorie a teorie afektu, přístupy akcentující performativitu a s nimi spojené kulturně-analytické postupy, které svět nejen interpretují, ale také si všímají, jak různé kulturní jevy působí, jaké mají efekty. Tato přednáška se zaměří na souhrnný rozbor aktuálních v geografii užívaných sociálně-vědních přístupů, paradigmat a filozofií (jako post-strukturalismus, kritická a kulturní teorie, teorie aktér-síť, feministické a queer teorie, ne-reprezentativní teorie a teorie afektu, teorie performativity, fenomenologie a post-fenomenologie), aby nejen ukázala obrovskou rozmanitost toho, jak se dnes dělá geografický výzkum, ale také aby ukázala, jak a v čem jsou tyto přístupy, paradigmata a filozofie posunem oproti těm, které se sice stále hojně vyskytují, ale bývají již spíše spojovány s geografickým výzkumem dřívějších dekád (pozitivismus, strukturalismus, čistý interpretativismus, humanismus). Přednáška k tomu využije příkladů z geografických subdisciplín jako geografie komunikace a virtuálního prostoru, postkoloniální geografie, morální geografie, geografie diference a vyloučení, geografie filmu, kritická geopolitika nebo politická ekologie.